Další fotky

Znovu v klubu Be-Bop

Minulou středu jsem byl opět v klubu Be-Bop. Tentokrát jsem nepotřeboval taxi na cestu domů 🙂 Fotky zde:

Párty u Marjo

V sobotu měla párty Marjo. Původně jsem myslel, že to bude narozeninová párty, ale nakonec se ukázalo, že to nebyla pravda. Ještě jsem nekoupil žádný dárek 🙂 Fotky zde:

Procházka

V neděli se udělalo krásné počasí, tak jsme se rozhodli, že si uděláme procházku. Dojeli jsme autobusem do jedné hezké milionářské čtvrti na kopci, kde jsou ze dvou stran vidět dvě jezera, který obklopují Tampere. Pak jsme došli k vyhlídkové věži, tam jsme si v kavárně dali něco dobrého a jeli jsme domů. Fotky zde:

Narozeniny Lisy

V pondělí jsme slavili narozeniny, které měla Lisa. Už jsem na jedné narozeninové párty byl, ale tentokrát tu byl i skutečný dort a navíc spoustu dobrého (nejen) řeckého jídla. Fotky zde:

Pěvecký sbor

Dneska jsem byl podruhé na zkoušce sboru. Tentokrát mám o dost lepší dojem než minule. To, co zpíváme, se mi začíná líbit. A další věc, začínám tam poznávat nějaké lidi, což je super, protože jinak tu sice znám spoustu lidí, ale jen málo Finů – většinou jsou to ostatní zahraniční studenti. Dneska s náma zkoušel i ten druhý sbor, se kterým budeme mít na konci března dohromady ten koncert (a ještě s orchestrem).

Průběh zkoušek

Pár zajímavostí z průběhu zkoušek. Dirigent jede přes mrtvoly, ne jak pan Vajda z našeho sboru v Brně. Každou skladbu nejprve projede celou bez ohledu na chyby a když pak vidí, že nám něco fakt nejde, tak to vezme znovu. Možná je to tím, že je to pro nás všechno nové, a později to bude vypadat jinak. Ale já jsem zvyklý, že i když děláme nové věci, tak se jede po malých kouskách. Tady jsme hned na první zkoušce prošli skoro celý program našeho koncertu. Jiný kraj, jiný mrav.

Další odlišností je přestávka – na každé zkoušce je asi půlhodinová přestávka, na kterou vždycky skupina lidí připraví občerstvení – nějaké sušenky, pečivo, káva a čaj. Taky na mě dojde řada. Ale je to příjemné.

Pokud vás zajímá, co že to zpíváme, tak vězte, že je to Sacred Concert od Duka Ellingtona. A pokud si to chcete i poslechnout, tak tady si můžete stáhnout jednotlivé mp3:

Koupal jsem se v jezeře!

Včera jsem zažil něco, co by se mi v mojí rodné zemi nikdy nepoštěstilo. Měli jsme Sauna Evening – šli jsme do sauny u jezera a na zchlazení po sauně jsme plavali v jezeře. Pro mě něco úžasného. Doufám, že si to budu moct ještě dostkrát zopakovat. Celé jezero je samozřejmě zamrzlé, ale u sauny je v něm velká díra, aby se tam dalo plavat. Něco jsem i vyfotil, ale to jezero ne, takže to se pokusím napravit někdy příště. Podívejte se zde:

V neděli večer k večeru jsme u Claudia (jeden Ital) měli perfektní těstoviny. Fakt jedno z nejlepších jídel z těstovin, co jsem kdy jedl. Pár fotek zde:

No a konečně v sobotu odpoledne jsme byli na zápase mezi dvěma hokejovými týmy z Tampere – Tappara a Ilves. Vyhrál Ilves se skóre 3:2. Celkem zajímavá podívaná. Vlastně to bylo poprvé, co jsem kdy byl na hokejovém utkání, ačkoli jsem jich už viděl v televizi spoustu. Fotky zde:

Co dál? Zítra máme zase po dlouhé době párty na Keskisenkatu a bude to asi super mega HC!!! :))

Such a perfect day

Dneska je nádherně, fakt jo. Sluníčko svítí, ok, ptáčci nezpívají, ale i tak je to nádhera. Ráno jsme šli do muzea, což zase tak zajímavé nebylo, ale pak jsme se trochu prošli kolem řeky a to se mi líbilo víc, protože je dneska opravdu krásně. Podívejte se sami:

Brno je Brno

Představte si, co se mi stalo teďka někdy v týdnu! Jel jsem takhle autobusem někam do centra, byl jsem v přední části autobusu, sledoval jsem cestu a najednou jsem si uvědomil, že se mi stýská po brněnských ulicích! Víte, všechny ty křižovatky a semafory, které jsem byl zvyklý míjet každý den. Nebo kopec k dětské nemocnici a pak zase dolů k cejlu. Ale jsem rád, protože jsem si aspoň uvedomil, kde je můj domov – je to Brno, navždy a nikdy jinak! Troufalé tvrzení? Možná.

Poprvé v klubu Be-Bob

A teď trochu z jiného soudku. Ve středu jsem byl poprvé v klubu Be-Bop. Každou středu tam mají takovou akci, že člověk zaplatí €4 za vstup a pivo pak stojí jen 50 centů. Když jsem tam dorazil, byl jsem plný energie, ale později mě to přešlo a nebylo mi dobře, tak jsem se rozhodl si vzít taxi. Poprvé a doufám, že se to moc nebude opakovat. Stálo €16,80. Kdybychom jeli 4, tak už se to dá, ale pro jednoho je to dost. Fotky zde:

Ve středu bylo náhodou taky hezky, tak jsem se po cestě do školy rozhodl, že zkusím vystoupit někde dřív a vyfotit pár fotek. Tuto:

Sbor

V úterý jsem byl poprvé na zkoušce sboru. Jsem z toho trochu rozpačitý. Uvidíme. Následující 2 měsíce budeme zkoušet jednu věc, a to jazzovou mši s orchestrem od Duka Ellingtona. Na první poslech mi to přijde až příliš moderní a spousta disharmonie. Dostal jsem cd s nahrávkou, podle které se to můžu učit. Poslechl jsem si to a z té nahrávky to zas tak špatně neznělo, takže to třeba nakonec bude v pohodě. Každopádně příští týden na zkoušku nejdu, protože je Sauna Evening 🙂 Co se týče složení sboru, tak je tam celkem převaha holek, ne jak u nás v Brně. Kluků je nás tam tak 10, maximálně 15. A řekl bych, že kvalita ženské části celkem značně převyšuje kvalitu mužské části. Koncert máme 30. března v jednom kostele v Tampere a pak někdy na začátku dubna v Nokii (to je město).

Všimli jste si retrospektivní kompozice? Musí být nějaká změna, ne?

První sníh

V neděli nám tu konečně nasněžilo. Ne nějak extra moc, ale ani ne málo. Tak akorát, abychom si to mohli užít. V chumelenici jsme se šli hned projít k jezeru a byla to paráda, co vám mám povídat. I když moc často takovou zábavu nepotřebuju 🙂 V pondělí jsem se pak rozhodl, že vyfotím pár obrázků, abych vám to mohl ukázat. Takže tady to je:

Co se mi tu fakt líbí, je, že tu nikdo ty zasněžené silnice nesolí. Ze všeho nejvíc nesnáším břečku, která vznikne, když sníh ve městě taje.

V pondělí večer jsem pak šel na konkurz do místního sboru – Tampere University Singers. Trochu jsem váhal, jestli tam mám jít, protože tu máme tolik aktivit, že si nejsem jistý tím, jestli na to budu mít čas. Nakonec jsem ale šel. Byl jsem tam jedinej kluk, tedy na tom konkurzu. Ve sboru nějací kluci jsou, ale přece jen asi víc holek. Za pár minut jdu na první zkoušku, tak uvidím. Zkoušky jsou každé úterý od 6 do 9 hodin večer.

Ještě k tomu sněhu: Včera to byla krása, fakt se mi to líbilo. Ale dnes to začalo tát a to je právě to, co nemám rád. Snad zase brzy bude mráz a tentokrát už aspoň na pár měsíců!

Je tu další víkend

Už jsem tu dlouho nic nenapsal, že? Až se sám divím! Ale ono to bylo od začátku jasné, že psát každý den není udržitelná frekvence.

Středa

Ve středu dopoledne jsem měl nějaké zařizování (hurá, notebook už funguje!), pak byl oběd, pak hodina Finštiny, pak šlofík a pak večer měla být v baru Passion preparty před odchodem do klubu Bebop. Původně jsem myslel, že to všechno zvládnu, ale nakonec jsem jel z Passion domů poslední autobusem. Takže jsem se i vyspal. Mimochodem, z tohoto večera žádné fotky nemám, protože jsem si zapomněl foťák. Asi se mnou něco nebylo v pořádku.

Čtvrtek

Sice se můj minulý příspěvek jmenoval Konečně odpočatý, ale to jsem ještě nevěděl, že ve čtvrtek budu opravdu plný energie 🙂 V 7 hodin začala preparty v baru Passion a kolem desáté jsme se pak přesunuli do klubu Onnela, kde byla tzv. Overall Party. Je to obrovský klub, který má 3 patra. Celkem jsme si to užili. Fotky jsou zde:

Pátek

Je to zvláštní, ale v pátek jsme se cítili, jako kdyby už byl víkend. Možná je to tím, že v pátek většinou není ve škole žádná výuka, ale já nemám školu ani ve čtvrtek, tak nevím. Konečně jsem si zase nakoupil nějaký jídlo, takže mám co jíst na snídani a večeři, paráda. Večer měla být další párty, ale nakonec jsem nikam nešel a pár sousedy jsme se dívali na film. Hezký večer.

Konečně odpočatý

Je to tu náročné. Dneska jsem si konečně jakž takž odpočal, i když nic moc, v noci jsem se dvakrát vzbudil, nějak tu mám problém spát. Možná je to počasím, možná tím, že je tu místy v noci různý hluk – třeba když fouká. Nebo jsem prostě zvyklý na svoji postel doma. Nevím, snad to bude lepší.

Naposledy jsem tu psal v pondělí, takže se pokusím zhrnout, co se od té doby stalo. V pondělí večer pořádal Claudio další párty v naší společné místnosti. Udělal vynikající těstoviny. Byla to trochu komornější akce než ta předchozí. Fotky zde:

No a když jsem se vrátil do svého bytu, tak jsem se tu potkal s kamarádem na Skypu a 45 minut jsme se bavili, takže jsem šel spát až o půl 3. a vstával jsem o půl 9., těžký život studenta Erasmu.

Úterý

V 10 jsem měl ve škole zkoušku, o které jsem psal už minule. Bylo to tak lehké, že jsem za 20 minut šel s plným počtem bodů pryč. Takže mám už 6 kreditů (první 2 jsme dostali za Orientation course)! Pak jsem ve 14 hod měl první hodinu Finštiny. Bude to hardcore, to vám povídám. Dostali jsme domácí úkol – do zítřka bych se měl naučit nějaký základní fráze. No, uvidíme. Přes den jsem na univerzitě vyfotil pár fotek, tady jsou:

Doma jsem si dal krátkého šlofíka a pak už hurá na sauna party. Byl jsem unavený, takže jsem toho zas tak moc nevydržel, ale stejně jsem tam byl docela dlouho. A těším se na příště. Asi o půl 11. se většina lidí vydala na další párty. Přemlouvali mě, ale já už jsem opravdu nemohl. A jsem rád, že jsem šel spát. Pouze pár fotek ze Sauna Party je zde:

Mimochodem, právě teď vidím z okna slunce!! Ukázalo se poprvé od té doby, co jsem dorazil do Finska!! Sláva!!

Den pátý – neděle

Je to tu čím dál lepší! Včera se toho vlastně moc nedělo. Však byl taky víkend a člověk si musí někdy odpočinout, že?

Odpoledne za mnou přišel Giacomo a začali jsme chystat večerní párty – prve jsme museli najít, kde tu máme společnou místnost – jsou tu dvě. Pak jsme z jedné přenesli nějaký nábytek do druhé, aby bylo víc místa na sezení a tak. No a pak jsme měli co dělat, abychom všechno stihli do šesti, kdy byl sraz se všema. A pak už se nic nedělo, haha.

Dneska vlastně taky nemám nic na práci, ale měl bych se trochu učit, protože zítra mám zkoušku – hned dostanu 4 kredity. Mělo by to být jednoduché, takže není důvod se bát. Odpoledne se asi půjdu na univerzitu najíst, to je tak jediné. Pohoda, ne?

A abych nezapomněl, fotky ze včerejší párty jsou tuto:

Den čtvrtý

Je sice neděle dopoledne, ale píšu o včerejšku, takže tak. Jestli budou všechny víkendy takhle pohodové, tak se máme na co těšit.

Ve 13 hodin jsme měli mít sraz před bytem Giacoma a pak byla v plánu procházka k jezeru. Ráno mi ale napsal Giacomo na skype, že jestli chci ochutnat jeho italskou kávu (Lavazza), tak mám přijít ve 12:50. Byla opravdu dobrá. Pak přišlo několik dalších lidí a vydali jsme se k jezeru. Nebyli jsme ale všichni z předchozího dne (kde jsme se domluvili), protože někteří ještě spali. Od jezera jsme se vrátili asi ve 4 a rozhodli jsme se, že se společně najíme, tentokrát u Kasii. Každý něco donesl a všichni jsme si pochutnali. Já jsem vzal obě svoje pizzy, takže dneska nemám co jíst, ale to není problém, protože dneska pořádá Giacomo další party a určitě udělá nějaký těstoviny. Tady jsou fotky:

Warmup party

Na šestou jsme všichni jeli do města na předvoj večerní párty. Dorazili jsme do baru Praha, kde už bylo tak možná 20 dalších mezinárodních studentů. Točí tam české pivo, jak můžete vidět na fotkách. Pivo stálo €4,90, celkem dost. Seděl jsem tak trochu bokem, protože jinde nebylo místo, bavil jsem se s Mariem z Mexika a najednou se s námi začal bavit jeden starší manželský pár z Tampere. Ptali se, co tam slavíme. Tak jsme se dali do řeči. Byli milí, říkali, že jsme tu opravdu vítaní. Mario, jedna z tutorek, nás potom začala nahánět, že se jde o dům dál.

Druhý podnik byl bar Passion. Dost se mi to tam líbilo a navíc pivo stálo „jen“ €2,50, takže věřím, že se tam ještě někdy vrátíme.

Pak jsme šli do nějaké irské hospody, točili tam Guiness, ale nedal jsem si nic. Seděli jsme u jednoho baru a tak nějak tam nikdo nebyl (žádná obsluha), tak jsem byl bez ničeho. Byl tam ale počítač přímo přede mnou, a jelikož jsem těsně před odchodem do města dal na internet fotky z odpoledne, tak jsem je hned lidem mohl ukázat. Ach ta moderní technika 🙂 Pro úplnost, pivo stálo asi €5.

Poslední zastávkou před Yo-Talo Party byla jedna hospůdka na hlavní ulici. Kupodivu tam bylo úplně prázdno, tedy dokud jsme nepřišli my, bylo nás opravdu hodně. Pivo Karjala stálo €3,90.

Yo-Talo Party

Asi kolem 10. hodiny večerní jsme dorazili na místo určení. Yo-Talo je více méně studentský klub. Zezačátku tam moc lidí nebylo, ale to je normální. Čím později bylo, tím více lidí přicházelo. Chvíli jsem se tam bavil s jedním Němcem a zjistil jsem, že se rok učil v Praze česky a v Tampere byl jen teď na svátky za svojí holkou, kterou je shodou okolností Maria, tutorka, která nás celý večer vedla. I ona trochu umí česky a oba milou Česko. No není to super příběh? 🙂 Taky jsem potkal další Češku. Je to někdy legrace, když se člověk s někým seznámí, mluví spolu anglicky a najednou zjistí, že jsou oba Češi. A ještě něco, Jamie z USA miluje Lost (Ztraceni) stejně jako já, takže až budou k dispozici nové díly (někdy v únoru), tak se budeme spolu určitě dívat. Všechny fotky z párty zde:

To je vše, dovidenia.

Den třetí

Dneska toho moc nenapíšu, protože se toho moc nestalo. Teda pokud chci mluvit konkrétně o dnešku… Dokonce ani žádné fotky jsem nevyfotil, ale třeba večer, protože snad konečně bude nějaká akce (jestli ne dneska, tak zítra rozhodně, protože zítra je akce pořádaná studentskou organizací).

Ráno se mi nechtělo vstávat, takže jsem šel do školy až asi na desátou, právě včas, protože jsem si hned mohl vyzvednout svůj počítačový účet – celkem důležitá věc. Pak byly nějaké (pro mě) nezajímavé prezentace, oběd (opět mi chutnalo!), pár dalších prezentací a nakonec si nás měli rozebrat lidé z jednotlivých oddělení a ukázat nám příslušné prostory univerzity. Hádejte, kolik lidí bylo v mojí skupině. Měli jsme být 3, ale ostatní asi zatím nedorazili, takže jsem byl sám.

Studium

Moje oddělení je Department of Computer Sciences, ale pravděpodobně si tam zapíšu jen pár předmětů. Několik předmětů budu mít na Hypermedia Laboratory, což je nezávislé oddělení univerzity. Příští týden si napíšu jednu zkoušku ze základů tvorby webů a za to hned dostanu 4 kredity, takže paráda 🙂 Další 2 kredity budu mít za Orientation Course – ty prezentace, na které jsem chodil tento týden. Pak budu mít 2 + 2 kredity za studium Finštiny – Survival Course a Follow-Up Course. To už je do začátku 10 jistých. Potřebuju ještě aspoň 5, ale to už nebude problém. Vypadá to, že budu mít spoustu času, tak snad vyjde i nějaká ta brigáda, protože pořád jen utrácet se nedá (už aby přišla na účet aspoň ta prosincová výplata).

Další věc je, že nám konečně začaly fungovat telefony, paráda. Ještě se musím zaregistrovat na webu a dostanu 50% slevu na volání. Nevím, jak je to časově omezené, ale každopádně je to dobré. Náš operátor se jmenuje DNA, jen pro informaci.

Pořád ještě je tu dost lidí, které neznám, ale to se snad časem změní. A co ještě napsat? Nějaký tip? Ne? Tak snad zas někdy…