NZ: Den 62 – Shallow Bay Hut – Brod Bay Campsite
Sobota 3. února 2018
Vstávám asi v 6:45, vyrážím v 8. Prve se musím vrátit zpět na hlavní stezku a pak je to už jen kousek k první chatě. Trvá mi to půl hodiny. Vlezu do chaty, zapíšu se do knihy a pak prohodím pár slov s rangerem Philem, kterého jsem potkal včera.
K další chatě – Iris Hut – to má být 6 hodin. Pustím se do toho. Je to snadná cesta lesem, trochu nudná.
Až kousek před chatou se jde otevřenou krajinou, tak je to aspoň trochu zajímavější.
Pak ještě kus v lese a jsem u chaty. Je 11:45. Ráno byla kosa, teď už je to lepší. Na sluníčku je docela fajn. Sním tyčinku a bez batohu si zaběhnu k vodopádu. Ano, zaběhnu. Je to 1,5 km jedním směrem. Jako je to hezkej vodopád, ale nic extra.
Vrátím se k chatě a dám si obědovou pauzu. Trochu pokecám s rangerem. Phil mu dal předem echo, takže mě očekával.
Ve 12:50 pokračuju dál. Teď to začne prudce stoupat z asi 500 m až do 1300 nebo 1400 m.
Jsou to hezké serpentýny v lese, jde to dobře. Později zjišťuju, že je tu segment na Stravě a jsem na prvním místě! Ten segment má převýšení asi 670 m a bylo to asi 1 hod 10 min. Zhruba po těch 700 metrech se konečně dostanu nad hranici lesa na hřeben. Je to super. Najednou vidím daleko dopředu, kam půjdu. A na druhé straně vidím v dáli nějaké jezero.
Cesta po hřebeni mě baví. To je to, co mi tu na Zélandu chybí. Mají tu toho malinko. Přitom hor mají tolik! No tak aspoň že dneska se toho nabažím. Postupně stoupám výš, až dojdu k prvnímu přístřešku. Další je ke konci hřebenovky. Kochám se. Ají počasí je fajn. Potkávám francouzský pár ze včerejška.
Když se dostanu zhruba do půlky, tak se mi otevře pohled na Lake Te Anau. Je to bomba! A výhled na jezero trvá celý zbytek stezky, dokud nezalezu do lesa po cestě dolů.
Ještě než začne klesání, tak je tu odbočka na kopec Mount Luxmore (1472 m). Na zemi leží odložený batoh. Ten batoh znám! Je to Lukův batoh! Jak jdu nahoru, tak on jde zrovna dolů. Jde Kepler opačným směrem.
Nahoře si sednu a sedím asi 15 minut a kochám se. Kupodivu další lidi, co jdou kolem, tuto odbočku vynechají. Tím líp, mám to jen pro sebe. A je bezvětří, takže mi ani není zima.
Pak pokračuju dolů. Je to hezká cesta. Asi v 5 dojdu k Luxmore Hut. Je tu mraky lidí. Je to rozhodně nejlíp položená chata na celém okruhu. Je tu výhled na jezero. Dávám si svačinu a pak pokračuju na závěrečnou část – sestup až do Brod Bay, kde kempuju. Chvíli se ještě kochám výhledy, až dojdu na hranici lesa. Teď už to bude trochu nuda.
Jak začnu prudce klesat, tak po chvilce potkám pár, co jde nahoru. Holka se ptá, jak daleko, než se dostanou ven z lesa. Hned mi ten přízvuk přijde povědomej. Ptám se, jestli nejsou Češi. Jasně že jsou! Chvilku se bavíme a uvidíme se později dole v kempu.
Dole v zálivu v kempu jsem v 18:45. Hurá! Stan Čechů identifikuju okamžitě – je to Hannah. Stavím svůj stan a pak se vykoupu v jezeře. Je kupodivu docela teplé. Asi je vyhřáté ještě z období před bouří.
U piknikového stolu sedí pár. Prý že jsme se potkali. Ajo, s těma jsem byl v pokoji v hostelu v Invercargillu! Ale přitom jsme spolu zrovna náhodou neprohodili ani slovo. Tak to doženeme aspoň teď. Jsou to Kanaďani a dorazili na Zéland teprv před 5 dny. Borec je voják a před výletem byl na misi v Lotyšsku. Holka ještě studuje. Zrovna začínají Kepler Track a pak vyzvednou auto a možná mě vezmou na Catlins! Uvidím, jestli se ozvou.
Pak jdu pokecat s českým párem. Žijou v Praze, původně jsou z Hořic v Podkrkonoší. Taky zrovna začínají Kepler. Maj celkově 3 týdny a brzo jim to končí. Mimojiné šli přes Goat Pass a spali tam na chatě. A byli jediní, kdo nejde Te Araroa – na chatě bylo dalších 7 lidí. Goat Pass je totiž součástí TA.
Asi ve 21:45 si sbalím věci a jdu spát.
46 km, stoupání 1899 m. Celkem 1860 km.