Čtvrtek 25. února 2021

Dneska se musím sbalit. Posledních pár let jsem si zvykl jezdit na výlety nalehko a z hlediska balení je to bomba – vezmu seznam z minulého výletu, pár detailů změním podle potřeby a za půl hodiny, nebo maximálně za hodinu mám hotovo. Tentokrát je to jiné. Klasickou výbavu na chození si beru. Ale k tomu ještě musím zabalit kolo do přepravního vaku. A pak taky potřebuju různé další vybavení na kolo, pro jistotu i věci na běhání. A taky notebook na práci a věci do města. 

Největší výzvou bylo kolo. Vzal jsem to pečlivě, možná až příliš. Kola dolů, pedály dolů, sedlo dolů, berany dolů. Všechny části rámu jsem obalil izolací na trubky. Všechny výčnělky jsem omotal bublinkovou fólií. 

Pak jsem kolo uložil do vaku a přidal další věci, abych využil místo. Například helmu, boty, nářadí. Nakonec se tam vešla i má tříkilová jogamatka.

Kolo by bylo, teď ještě ostatní věci. Prve jsem chtěl použít středně velkou sportovní tašku, ale ukázala se být malá, tak jsem nakonec vzal střední kufr.

Uff. Je večer a mám hotovo. Mám trochu obavu z toho kola. Když jsem jeho přepravu telefonicky domlouval, tak mi říkali, že na šířku to může mít maximálně 20 cm. V několika místech to mám minimálně 25. 

Pátek 26. února 2021

Budíček zvoní v 6. Vstávám, snídám. Dobalím poslední věci, naložím je do auta a v 6:50 vyrážím do Prahy. Letí mi to až v poledne, takže mám spoustu času. 

Jde to jako po másle, v 8:50 jsem u Jindry v Dejvicích. Jindra má v 9 status call, takže vyčkávám a píšu předchozí blog. 

V 9:50 vyrážíme na letiště. Po cestě kupuju nějakou svačinu v McDonalds v Divoké Šárce. Na letišti jsem v 10:20 a na odbavení už je slušná fronta. Trvalo tak 30 minut, než jsem se dostal na řadu. Slečna docela koukala, co to mám za velkej bágl. Ale vysvětlení, že je to kolo, jí stačilo, dál se na nic neptala. Už jen odevzdat kolo u nadměrných zavazadel a je to! Hurá, povedlo se! 

Asi v 11:30 dojdu ke gatu. Po chvíli začne boarding a asi ve 12 začneme pojíždět. Jsem v předposlední řadě uprostřed a za náma je volno. Paní vedle mě si tam přesedne. Letuška prý, že to nejde. Že kvůli pandemické situaci musí každý sedět na svém místě. LOL? Jo a taky hlásili něco o tom, že máme dodržovat rozestupy 2 metry. Nekecám. Letadlo je téměř plné. Jako asi mysleli při postupování ke svému místu, ale i tak. 

Už už to vypadalo, že jdeme na vzlet, ale najednou pilot hlásí, že musíme zpět na stojánku kvůli drobné technické závadě. Mimochodem, letíme s B737 Max, které kluci teprve předevčírem proletěli v testovacím letu – bylo to i ve zprávách. Údajně jsou Smartwings druhá aerolinka v Evropě, která tento letoun uvedla opět do provozu. Tak nevím, jestli se neunáhlili. Snad doletíme. 

Nakonec konečně letíme ve 12:50. Let je celkem ok, akorát se tu vzadu občas tvoří fronty na záchod – místo nedoporučuju. Ale aspoň mám nakonec víc místa – během neplánovaného zdržení před odletem si paní znovu přesedla do té zadní řady a letuška už naštěstí nic neříkala. (Možná se pandemická situace mezitím uklidnila?)

Kouknu na notebooku na film Chlast. Je to dobrý, Mads Mikkelson je dobrej. Pak píšu blog. Pořád ještě zbývá hodina a půl! Asi si jdu číst. 

Přistání bylo celkem hladké. A Češi zatleskali, jak jinak. Pak ještě vystát frontu na přečtení QR kódu ze španělského cestovního formuláře. Šlo to naštěstí rychle. A pak už jen vyzvednout kufr a tašku s kolem v nadměrných zavazadlech a hurá do příletové haly, kde čeká kamarád Vašek. 

Mimochodem, spousta lidí s sebou vezla tašku s golfovými holemi. Prý je tu hodně hřišť a je nejvyšší čas začít přípravu na léto. 

Naložíme zavazadla do Seatu a jedem do apartmánu, kde je Vašek s rodinou ubytovaný. Je to asi 10 minut. 

Hodně tu fučí. Jdem se koupat do bazénu, který mají v areálu. Dal jsem si asi 8 minut. Bylo to osvěžující. Voda měla tak 20 stupňů.

Pak jdem nakoupit nějaké jídlo. Na večeři jsou brambory a losos a klobásy. Mňam. Hlavně ten losos. Mezitím jsem si stihl vytřídit věci, co si s sebou zítra beru na La Gomeru. Pak popíjíme a hrajem s dětma prší. Asi v 10 jdem spát. Já zabírám gauč v obýváku. 

Díky Natálce a Vaškovi za přijetí! Bylo to fajn se po delší době vidět!