Nepál 2021: Den 10 – Tarke Ghyang – Melamchigaon

Nepál 2021: Den 10 – Tarke Ghyang – Melamchigaon

Úterý 30. listopadu 2021

Vstávám později než obvykle, i když teda jsem se stejně vzbudil celkem brzo. Snídám, balím.

Mám dilema, buď můžu pokračovat zpět na původní stezku tak, abych pak několik dní šel po stejné cestě jako na začátku výletu, akorát opačným směrem. Druhá možnost je to už zabalit a co nejrychleji se dostat do civilizace a do Kátmandú. Jenže co pak? Je teprv úterý a domů letím až v neděli. Tak asi bude nejlepší si to došlapat zpět do Sundarijalu a pak už mi zbyde jen pár dní na odpočinek před odletem.

V 9:12 vyrážím. Počasí je celkem fajn.

Procházím vesnicí a pak klesám dolů do údolí řeky Melamchi. Různě protínám „silnici“. Předpokládám, že tu cestu udělali teprv před pár lety, ale už je neprůjezdná.

Procházím terasovitými poli a je to tu hezké. I některé domy vypadají celkem slušně.

Jsem dole u řeky. Potřebuju se dostat na druhou stranu. Očividně tu byl most – z obou stran je cesta. Ale most už není, v létě 2021 ho sebrala povodeň.

Dole je provizorní pěší mostek.

Jsem na druhé straně, vylezu zpět na cestu, projdu kolem domu, který snad kdysi sloužil jako guest house, ale teď to tak nevypadá. Jsou tu místní.

O kousek dál na schodech zastavuju a dávám pauzu na svačinu. Co teď? Pokud chci dojít do Melamchigaon, tak musím vystoupat 700 výškových metrů. Vedou tam serpentýny cesty, pěší stezka jde přímo vzhůru. Moc se mi do toho nechce. Navíc abych se dostal až na hřeben na Helambu trek, tak je to pak ještě dalších 1000 výškových m.

Tak možná bude nejlepší, když se na to fakt už vybodnu a půjdu pěšky údolím do Timbu a pak do Melamchi Bazaar. Podle mapy by tu měla vést stezka nad řekou, pak k ní sejít dolů, dostat se na druhou stranu a pokračovat dál.

OK, vydávám se tím směrem, je 12 hodin. Prve to vypadá hezky. Po chvíli přejdu boční přítok po visutém mostě.

Pak mě cesta dovede k terasovitým polím. Postupně sestupuju níž a níž a snažím se přesně následovat čáru na mapě.

Vstupuju do lesa. Je to tu zarostlé. Tady už hodně dlouho nikdo nešel, ale je zjevné, že kdysi tudy vedla pěšina. Chvíli to zkouším, ale pak to vzdávám. Asi bych se ají zvládl dostat až dolů k řece, jenže je dost pravděpodobné, že tam už žádný most nebude.

Vracím se potupně zpět. Dojdu až zpátky na rozcestí a vydávám se nahoru směrem k Melamchigaon. Moc jsem toho dnes zatím neušel, ale vůbec mi to do toho kopce nejde, hrozně se s tím trápím. Asi za to může ten včerejší náročnej den.

No ale vylézt to nějak musím, takže se trochu posilním a pokračuju vzhůru. Na protější straně vidím, odkud jsem dnes přišel.

Asi ve 14:30 dojdu konečně nahoru do vesnice. Mají to tu moc hezké.

Místní mě nasměrují do zřejmě jediného otevřeného guest housu. Ptám se, jestli mají wifi. Prý před povodní měli, teď už ne. V jednom pokoji je tu ubytovaný místní učitel – mají tu ve vesnici školu. Ptám se ho na ten most přes Melamchi. No, to je složitý. Stavba mostu se připravovala roky. Před rokem ho konečně postavili. A pak ho v létě smetla povodeň. Prý odhaduje, že ho znovu postaví tak za 2-3 roky. Uf. Nejrychlejší možnost, jak se odsud dostat do civilizace, je sejít pěšky dolů k řece, přejít na druhou stranu a odtud někdy jezdí jeep do Kátmandú. Cesta jeepem trvá asi 5 hodin. Zní to drsně, ale vlastně je to v rámci Nepálu ještě velice dostupná vesnice.

Jak se setmí, tak je celkem zima, takže vegetuju v kuchyni u kamen. Bavím se s paní domácí. Prý je ve vesnici 7 guest housů! Ten jejich si otevřeli teprv na podzim, než přišel covid. Od jara 2020 sem v podstatě žádný turista nepáchne, já jsem výjimka. Jsou teď v těžké situaci. Syn brzo půjde na vysokou a to něco stojí, ale příjmy teď mají velmi omezené. Paní říkala, že možná půjde pracovat do Korey, že tam je i její sestra.

Odpoledne si vyžádám palačinku a na večeři pak jíme všichni společně dal bhat.

Pořád ještě to vidím tak, že zítra pojedu do civilizace – prý zítra pojede jeep z Kharchungu, což je ještě o kus dál než Nakote přímo dole u řeky. Pěšky tam dojdu tak za 2,5 hod. Ale možná si to do rána rozmyslím (a taky že jo).

12 km, stoupání 944 m. Celkem 188 km.

Napsat komentář