Švýcarsko 2019: Den 15 – Bourg-Saint-Pierre – Fionnay

Švýcarsko 2019: Den 15 – Bourg-Saint-Pierre – Fionnay

Sobota 13. července 2019

Vstávám, balím, snídám. Dochází mi jídlo, ale snad už to nějak zvládnu. V 7:30 vyrážím. Nad údolím se převaluje mlha. Začínám stoupat. Když jdu asi hodinu, dostanu se do mraku.

Je docela chladno. Traverzuju a mírně stoupám. Občas se mi na chvíli odkryje výhled na nějakou vysokou horu v dáli a pak se zase zavře. Je to docela zábavné. Přicházím na pastvu, je tu spousta krav. Jsem už ve výšce okolo 2400 m.

Cesta pořád traverzuje okolo horského masivu, až dojdu do sedla Col de Mille (2471 m), kde je chata. Je pořád docela zamračeno a chladno, takže se jdu trochu ohřát dovnitř. Dávám si sendvič. Je to docela hezká moderní chata. Akorát teda mi přijde hrozně blízko civilizace – mně to sem trvalo 2,5 hod, ale dá se sem dojít určitě i výrazně kratší cestou odjinud.

Je 10:30 a já pokračuju dál. Cesta dál traverzuje okolo hor, takže na jedné straně stoupají svahy až k vrcholům okolo 3000 m a na druhé straně je vidět dole údolí, kde je silnice a vesničky. Začíná se oteplovat, hurá!

Těsně před polednem dojdu k další chatě – Cabane Brunet (2103 m). Vede sem štěrková cesta a je tu živo. Někteří došli pěšky, někdo na kole, pár lidí na elektrokolech. Dokonce tu mají dobíjecí stanici. Mají dnes speciální nabídku na oběd – pečeně (už nevím, ale asi vepřové), brambory zapečené ve smetaně a salát. Prve jsem dostal talíř se dvěma plátky masa, pak jsem si sám nabral přílohy, kolik se vešlo. A pak do misky různé druhy zeleniny. Konečně se pořádně najím! Celé to stálo 25 CHF (plus 6 za pivo), což mi nepřišlo tak zlé, vzhledem k tomu, že normální cena za obědové menu je ve Švýcarsku 20 CHF a toto bylo na chatě a bylo toho hodně a navíc to bylo výborné – asi nejlepší jídlo za celý výlet.

Pokračuju dál. Ještě chvíli mám po levé ruce údolí, ale pak už mizím do nitra hor. Je to tu hezké. A to ještě nevím, co přijde.

Stezka č. 6 by pokračovala dál okolo, ale já se rozhoduju jít přes sedlo. Už je zase docela hic. Stoupám vzhůru. Ve 13:51 jsem v sedle Col des Avouillons (2648 m) a zůstávám v úžasu. Najednou vidím, že na druhé straně sedla je ledovcové údolí táhnoucí se od vrcholu Grand Cobin (4314 m). Je to bomba. Budí to respekt.

Musím sejít dolů a přejít přes visutý most, který vede přes ledovcovou řeku. Je celá zakalená. Most tu postavili v roce 2014. V popisku na webu píšou, že si tu budete připadat jak v Himálaji, a mají pravdu.

Teď už jen vylezu na okraj morény na druhé straně a za chvíli jsem na další chatě – Cabane FXB Panossière (2632 m). Je na luxusním místě. Na terase před chatou je posezení a výhled odsud je ještě lepší než z toho předchozího sedla. Člověk by tu mohl sedět hodiny a jen se kochat.

Dávám rychlou svačinu a pokračuju dál. Čeká mě poslední sedlo. Jdu po okraji morény směrem k hoře a pak odbočuju do svahu nalevo. S chutí do toho a půl je hotovo. Jak se blížím k nejvyššímu bodu, přibývá sněhu.

V sedle Col des Otanes (2845 m) jsem v 15:45. Na začátku sestupu na druhou stranu je krásný sněhový svah. Beru pro jistotu do ruky cepín a už jedu po zadku dolů. Uuuuuaaaa!

Pak už pokračuje klasická alpská cestička. Potřebuju sestoupit něco přes 1000 m až do údolí. Jde to hladce. Po chvíli se odpojuju na menší cestičku, protože ta vede níž do údolí, kam potřebuju. Tam mám domluvené ubytování a odtud zítra ráno sjedu autobusem na vlak a pak až do Ženevy. Trochu se obávám, aby ta menší stezka nebyla moc zarostlá, ale naštěstí je v dobrém stavu, takže dál pádím dolů.

Asi v 16:50 jsem dole na silnici a pak je to ještě 20 minut údolím až do Fionnay. Mezitím jsem zavolal paní, co tu spravuje ubytovnu, takže když dojdu na místo, ona zrovna přijíždí autem. Ubytovna je hodně stará. A nikdo jiný tu není. Že prý co na to říkám. Že nějací lidi když to viděli, tak si to rozmysleli a šli jinam. No je pravda, že to moc útulně nepůsobí, ale nějak to přežiju.

Ubytuju se, dám sprchu atd. a pak se jdu najíst kousek přes silnici do jediné místní kavárny/restaurace. Vesnice je sevřená v údolí mezi horami, mají to tu hezké. Najím se a chvíli tu vysedávám a pak jdu pomalu na ubytovnu a spát. Dnes to byl jeden z nejhezčích dnů. Hezké zakončení.

36 km, stoupání 2356 m, klesání 2439 m. Celkem 531 km.

Napsat komentář