Středa 10. ledna 2018

Vstávám v 6:30 a vstávají v podstatě i všichni ostatní. Dokonce i Martin po chvíli. Vyrážím v 7:35, pět minut po D+L.

K další chatě je to 6 km a prý 4 hodiny. Od začátku byla mlha. Aspoň je to změna. Je to zábava. Je tam jedno hlavní stoupání do sedla asi 500 m nahoru. Dokonce se trochu otevřely výhledy.

Pak prudce dolů až téměř k chatě. Trvalo to 1 hod 52 min. Na chatě je jeden Kanaďan. Dáváme svačinu a když se chystáme pokračovat, zrovna přichází Frances. David s Lauren na ni čeká, protože má jejich čelovku, kterou zapomněli v chatě. Takže vyrážím napřed.

K další chatě je to 10 km. Prý 5-6 hod. Čekají nás dva výstupy a sestupy, oba okolo 400-500 m. Takže je to makačka, ale baví mě to. Průběžně se odkrývají a zase zakrývají výhledy.

Na chatě jsem těsně po jedné. Asi tu dnes všichni zůstaneme, protože počasí je všelijaké a taky chceme využít hezkou chatu. Čas na oběd! Je tu francouzský pár – Piere a Cecile. Ukazuje se, že jsou to ti, o kterých mi D+L povídali. Potkali je na začátku výletu a oni měli takový zvláštní způsob přepravy – měli jedno kolo a střídali se v běhu a kole. Takže vždy jeden běžel a druhý jel na kole. Prý tak nakonec urazili 800 km. Sranda. Ale teď už od listopadu neběželi.

Za půl hodiny dorazili D+L. Nadhazuju otázku, jestli by se někdo nešel proběhnout. Pier a Cecile by prý šli. Super! Tak říkám, že za chvíli.

Pořádně se najím a asi ve 2:30 říkám, že teda jestli by šli teď. Tak jsme šli. Seběhli jsme od chaty k polňačce, která stezku križuje dole u řeky, a vydali jsme se doleva po proudu řeky. Po 4 km jsme to otočili a běželi zpět. Bylo to víc do kopce, takže o dost těžší. Když jsme se vrátili na úroveň chaty, tak jsme se vykoupali v potoce a pak se vrátili na chatu. Mimojiné jsem se dozvěděl, že se potkali na atletickém soustředění. Oba během studia závodně běhali. Piere má rekord na půlmaraton 1:09. To ujde.

Když jsme zpět na chatě, je teprv půl čtvrté. Tolik času! Zatímco jsme byli pryč, tak dorazil francouzský pár TA NOBO hikerů. Takže dnes tu zní samá francouzština. Akorát ja nerozumím vůbec. Lauren rozumí trochu.

Pak konečně dorazí i Frances. Včera ji bolela hlava a dnes se pořád necítí moc dobře. Ale stejně má pořád v plánu zítra dojít možná až do Queenstownu, což je přes 50 km a přes dvě hory.

Večer hrajeme karty. Teď je 21:17 a naše parta už je v posteli. Dva francouzské páry vesele diskutují na terase.

Mimochodem, na chatě je trochu komplikovaná situace s vodou. V zásobníku na vodu je mrtvý pták, takže je voda nepitelná. U chaty je potok, ale je v ní mrtvý posum (takovej svišť), takže se musí brát nad ním – kousek nad chatou. Mám teď zase filtr, takže filtruju.