Úterý 9. ledna 2018

Vstávám v 6:30. Vyrážím v 7:45. Kupodivu tentokrát se mi nezdá, že mám hrozně těžkej batoh. Asi se zlepšuju!

Město se pomalu probouzí, je to mnohem příjemnější než přes den, kdy je všude přelidněno. Potkávám docela dost běžců.

Prve mě čeká 15 km dál po břehu jezera Wanaka. Teda nakonec je to spíš 17 km. Je to celkem příjemná cesta, líbí se mi to. Je to docela hore dole, takže asi v půlce vytahuju hůlky.

Na konci pěšiny je obří kemp. Mraky všelijakých karavanů a obřích stanů. A velkých aut – nejčastější je asi Toyota Hilux. A motorové čluny.

Kousek za kempem odbočuju z hlavní silnice doleva. Tady dávám pauzu. Tady to bude ještě 2,5 km po silnici na začátek stezky. Jak tak svačím, tak projede auto, zastaví a zacouvá. A kdo to není! Frances se veze v autě nějakýho borca! Hodí ji až na začátek stezky.

Ona totiž včera potkala nějakýho jinýho borca a ten jí nabídl, že ji vezme na tandem paraglide dneska ráno. Že ještě nemá licenci (ale 20 let měl a má licenci v USA) a nemůže za to účtovat, ale potřebuje tu praxi. Frances má na takový věci štěstí. Takže dneska ráno letěla a další borec, co taky lítá, jí nabídl odvoz.

Dosvačím a ujdu těch 2,5 km k začátku stezce, kde už čeká Frances. Mám ujito 20 km. Pustíme se do toho. Má to být 6,5 km a 3 až 4 hodiny. Dneska nějak mám chuť zkusit, jak rychle to půjde. Takže Frances je za chvíli někde v nedohlednu.

Je to hezká stezka! Vede to pak hodně lesem nad krásným potokem. A pak se to otevře a pak už to není daleko. Akorát je to teda 7,5 km. Klasika. A trvalo mi to 1 hod 45 min. Jsem na chatě a je 13:45. Sice by šlo v pohodě jít na další chatu. Ale docela rád si odpočinu. A David a Lauren sem snad taky dojdou, takže se zase setkáme. A navíc jsou tu 3 hezké chaty a je fajn si užít aspoň dvě z nich. A postupně se nám to krátí, takže si to chceme víc vychutnat.

Takže mám celé odpoledne volno! Hodně jím. Pak si říkám, že bych se vykoupal v potoce. Jenže jsem už vychladl. Takže vyrazím na procházku na hřeben nad chatou, abych se zahřál. Prve je to snadné. Pak je to čím dál strmější a skalnaté a přestává se mi to líbit. Je to trochu nestabilní. Tak se v jednu chvíli otočím a začnu sestupovat a i to není moc ok. Ale žádná hrůza, jen musím dávat pozor. Slezu dolů a konečně se vykoupu v potoce. A zrovna přišli další dva lidi – 2 Australanky, matka s dcerou.

Pak přijde z druhé strany od sedla americký pár. Pak přijdou zdola dvě hrozně pomalý Kanaďanky kolem padesátky. Ale ty budou stanovat venku.

Pak konečně asi v 6 dorazí D+L. A pak v 9:10 ještě i Martin ze Sydney! Takže nás tu dnes bude spát docela dost. Ale je to Ok, chata je velká. Mimochodem, Luke je o dvě chaty napřed v Roses Hut.

Je 21:30 a Martin si vaří večeři a ostatní už jsou v posteli a chystají se spát.