Taipei

Do Taipei jsem přiletěl v pondělí 28. dubna večer, na letišti jsem si hned koupil Tchaj-wanskou SIM a zavolal jsem Johnovi, abych mu dal vědět, kdy dojedu na smluvenou zastávku metra ve městě.

John je skoro čtyřicetiletý borec z Jihoafrické Republiky, který v Taipei žije už 6 let. Učí tu angličtinu. A kde jsem k němu přišel? Petr, který teď studuje v Hualienu a kterého jedu navštívit, potkal Johna jednou v Taipei na nočním trhu a dali se do řeči. Prosté. Je to dobrej týpek a hlavně taky na rozdíl od většiny obyvatel mluví anglicky.

Když mě John vyzvedl na zastávce Yuanshan, vydali jsme se do masážního studia jeho kamaráda Marka, abychom si trochu oddechli. Byl jsem dost unavený, takže jsem si jen sedl a nechal ostatní, ať jdou nakoupit nějaké jídlo na známý night market Shilin. Mezitím se mě ujmul Taiton a začal mi dělat masáž nohou. Paráda. Večer jsme si vzali taxi k Johnovi a pomalu šli spát.

Úterý

Další den jsme měli naplánované vidět několik pamětihodností a také 101 – ještě před pár lety nejvyšší budova světa. Po cestě se k nám ještě připojil Winson, což je další Johnův a Markův kamarád, jeho zaměstnání je hasič. Pak ještě Sarita, což je dlouholetá kamarádka Johna z Jihoafrické Republiky, která je v Taipei asi 3 roky. Počasí nebylo nic moc, ale stejně to stálo za to.

Večer jsme šli na hot springs – horké prameny v horách nad městem. Bylo to super! Horká lázeň měla asi 42 stupňů, pak tam byla ještě normální, studená a parní lázeň. Jelikož je to tradiční čínská záležitost a všichni jsou nazí, tak pochopitelně nemám žádné fotky…

Středa

Ve středu ráno John musel učit, tak jsem se prve pořádně vyspal a pak jsem se vydal do města. Jel jsem autobusem a když jsme míjeli velký park, tak jsem se rozhodl vystoupit. Tam jsem se najedl v jedné dobré restauraci. Pak jsem se vydal dál do města, ale po hodině nebo dvou jsem se trochu ztratil, tak jsem se rozhodl vzít si taxi na Shilin, kde už jsem to znal. Taxikář vůbec neuměl anglicky, ale naštěstí jsme se nakonec nějak domluvili a já jsem se dostal, kam jsem potřeboval. Na ulici jsem pak potkal Marka a Winsona a vydali jsme se do Danshui, což je konečná metra u řeky a je tam další night market. Byl to perfektní zážitek.

Večer jsme pak šli na karaoke, další tradiční záležitost na Tchaj-wanu. Maj to tam všechno perfektně zařízený a v ceně je bufet, kde si na chodbě v průběhu večera můžete chodit pro jídlo, co hrdlo ráčí.

Ve čtvrtek ráno mi už jel vlak do Hualienu, kde na mě čekal Petr.

Dojmy

Původně jsem si myslel, že Taipei bude něco podobného jako Hong Kong, ale to jsem se velice mýlil. Zaprvé, v Hong Kongu je přece jen mnohem víc bělochů a díky dřívějšímu vlivu Velké Británie jsou tu všude jak čínské, tak i anglické názvy. V Taipei je to o hodně jiné, anglicky nikdo neumí i v centru jste jako běloši za hodně velkého exota a anglické názvy? Tak maximálně zastávky metra. Další věc je místo – Hong Kong je malý a všude jsou mraky lidí na malém prostoru. Taky domy jsou všude tak aspoň 20 patrové, nižší nenajdete. To je v Taipei jiné – je tu mnohem víc místa, takže zaprvé tu není tolik rušno a zadruhé je to poznat taky na architektuře. I v celkem rušných oblastech najdete domy jen o několika patrech. Hong Kong je hodně fancy a jsem rád, že jsem ho viděl, ale Taipei je asi o trochu lepší místo na život, IMHO.

Jo a abych nezapomněl – tady jsou fotky:

Taipei

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *