Pondělí 11. prosince 2017

Dneska nikam nespěchám. Vstávám v 6:45, což je na moje poměry docela pozdě. Všichni ještě spí. Snídám. Pak dobalím posledních pár věcí.

V 10 je checkout, tak mizím. Musím na poštu, která je uvnitř supermarketu, dotáhnout všechno to jídlo a odeslat v balíčkách. Paní za pultem je na takový lidi zvyklá. Akorát si musím vyžádat extra krabice číslo 3, protože došly. A pak mám za 10 minut hotovo – 3x velikost 3 a 1x velikost 2. Hurá, mám to z krku. Teď mám na příštích několik týdnů jídlo vyřešené.

Jdu ještě na poslední kolo nákupu – něco čerstvého na první dny. Kupuju nějaké sýry, cherry rajčátka, banány, chleba, dokonce slevněný banánový milkshake!

Jdu do přístavu koupit lístek na loď na Ship Cove – je to severní cíp jižního ostrova a začíná tam stezka Queen Charlotte Track, což je zároveň součást Te Araroa.

Při nástupu na loď potkávám Joshe – jde TA už pár týdnů a už jsem o něm slyšel od Saši. Je to mladej borec z Wellingtonu. Vtipný je, že u některých lidí to jde hned poznat, že jdou TA. Zejména pokud mají viditelně ultralight vybavení (což zdaleka není pravidlem).

Ve 13:30 vyrážíme. Loďka zároveň veze poštu pár lidem v různých zálivech, takže to trvá trochu dýl.

Pár minut před 3. jsme na místě. To není špatný! Josh má v plánu jít 26 km do Camp Bay, tak říkám, že jdu s ním. Je to teda štreka a je možné, že budem muset jít i po tmě. Podle značek to má být 9,5 hodiny, ale je nám jasné, že budeme rychlejší. Snad za 6 hod by to šlo.

Šlápneme do toho a s jednou pauzou tam jsme za 5 hodin – tedy v 8. Takže máme ještě hodinu světla na postavení stanu a večeři. To nám to dobře vyšlo.

Večer nás akorát otravujou sand flies a ptáci waka, kteří jsou děsně drzí a chtěli by naše jídlo. O půl desáté zaléhám.