Úterý 12. prosince 2017

Vzbudím se a slyším, že Josh už vstává. Je asi 5:15. Nechce se mi. Vstanu až v 5:50. Josh navíc nevaří, takže má rychlejší start. Odchází v 6:15. Já vyrážím v 7. Prý že ho na hřebeni doženu, že půjde pomaleji než včera. Haha, já půjdu taky pomaleji. Pochopitelně včera to byl souboj s časem.

Cesta je snadná. A vlastně docela nudná. Pořád v lese mírně nahoru a dolů, ale moc ne. Občas je nějaký výhled na moře a zátoky, to je fajn.

Je tu akorát jeden háček. Prvních 25 km je víceméně po hřebeni (v lese) a prý tam není voda. A já mám kapacitu pouze 1,5 l. No, snad to nebude tak zlý.

Asi tak po 6 hodinách dojdu na konec tohoto úseku, dostanu se na silnici. Jenže abych se dostal k vodě, tak bych musel jít kus dolů k vodě. To se mi nechce. Takže pokračuju ještě asi 8 km a až pak se napájím v potoku. Ještě jsem malinko vody měl, ale pomohlo mi to.

Do kempu Davies Bay dojdu asi v 16:30. Bylo toho dneska dost. Hlavně se mi furt dělá puchýř na vnitřní straně paty levé nohy, to se mi nikdy v teniskách nestalo. Tak to bylo trochu nepříjemný.

V kempu je další řádka TA hikerů. Josh měl podobné tempo jako já, takže už je tu 45 minut. Pak je tu Erik, kterého jsem potkal v hostelu ve Wellingtonu. Pak jedna holka z Norska, jedna z Německa a jeden Kanaďan, co jde úplně celou trasu, takže už jde pár měsíců. Je to příjemná společnost, ani se mi nechce jít od stolu. Ale v 8 se odeberu do stanu a píšu zápisky. A taky chci brzo jít spát.