CWT: den 5 – Bendronaig Bothy – Coire Fionnaraich Bothy
Pátek 30. září 2022
Noc byla krušná. Ještě že jsem šel spát tak brzo a stihl se trochu vyspat, než přišel déšť a vítr. To mohlo být tak ve 2 v noci. I dál jsem střídavě spal, ale poryvy větru mě často budily. Stan se ohýbal až k zemi.
Moc se mi do té sloty nechtělo, ale nezdálo se, že by to mělo přestat, takže jsem 7:45 začal dělat úkony směřující k odchodu. Ve stanu jsem se najedl a sbalil. Pak jsem vylezl ven a sbalil stan. V tom větru to bylo malinko obtížné.
V 9:07 vyrážím. To není tak zlé. Lije jak z konve a taky hodně fučí. Jdu po velké štěrkové cestě. Po 2 km bych se měl odpojit na malou cestičku, ale rozhoduju se zůstat na velké cestě, protože tuším, jak by to na té malé cestě mohlo vypadat v těchto podmínkách. Půjdu tedy po hlavní cestě asi 12 km až na silnici a pak jsou to 3 km po silnici do Strathcarron a tam uvidím, co dál.
V tom nečase to má svoje kouzlo, ale představa, že v tom půjdu několik hodin, mě moc netěší. Je to brutál. Ale tepelný komfort mám zatím OK. Do kopce musím zpomalit, abych se nepřehřál. Skoro je to na sundání fleesky, ale to při tom dešti dělat nebudu. Navíc se to různě mění. Když začne víc foukat, tak je víc zima.
Tak v 10:30 jsem v nejvyšším bodě a teď budu pomalu klesat. Pohledy jsou tu bomba. V dálce už vidím náznaky civilizace.
Pak začne asfalt a pak jsem konečně na hlavní silnici. Auta tu jezdí dost rychle, není to moc zábava. Na silnici je plno vody.
Ve 12 dojdu k restauraci u silnice. Chvilku váhám, jestli nedojít ještě pár km do hotelu ve Strathcarronu, ale pak se rozhoduju zastavit tady. Dobře jsem udělal, protože se ukázalo, že hotel je tento víkend zavřený! To by bylo mrzení!
Restaurace je sympatická. Dávám si čaj a pivo a polívku a smaženou chobotnici (octopus). Dávám nabíjet powerbanku. Studuju mapu a tak podobně.
Jak jsem šel 3 hodiny v dešti, tak jsem vážně přemýšlel, že to zabalím. Že teď se mi ukázalo pravé Skotsko a já na to prostě nemám. Ale jak chvíli sedím v teple, tak je zase všechno lepší a já plánuju, jak dál. Dnes bych mohl dojít do jedné bothy, bude to kratší den, což potřebuju. No a zítra bych mohl dojít do Kinlochewe a přespat v hotelu. To zní fajn. Pršet bude i zítra, ale míň než dnes. A pozítří nebude pršet skoro vůbec! Jediné, co mi dělá trochu vrásky, je, že jak je teď všude spousta vody, tak co bylo předtím trochu bažinaté, tak teď bude téměř neprůchozí. A jakákoli řeka, která se musí brodit, je pro mě asi no-go. Takže například zítra zvolím snadnější variantu.
Asi ve 13:15 pokračuju dál. Ještě musím jít asi 2 km po silnici do Strathcarronu. Během oběda i přestalo pršet, ale teď už zase začlo.
Dojdu do vesnice. V budově hotelu je zrovna otevřená pošta. Ptám se paní, jestli tu někde není obchůdek (podle průvodce by měl). Prý ten tu není už roky. Škoda. Ale jídla ještě mám dostatek. A taky se dozvídám, že hotel je momentálně zavřenej.
Pokračuju tedy dál. Prve ještě kus po silnici, ale za mostem odbočím na hezkou polňačku kolem řeky. Místy je trochu mokrá.
Dnes jdu celý den v nepromokavých ponožkách a je to super. No akorát pak dojdu k brodu přes potok. Jak jsou všude tuny vody, tak tento potok je trochu hlubší. Naštěstí se mi to s pomocí kamenů podaří přejít tak, aby voda nedosáhla nad horní okraj ponožek.
Pak se napojím na silnici, po které jdu asi 1 km. Za dalším mostem odbočím doleva na stezku a ta mě dovede postupným stoupáním podél divoké řeky prve k mostu přes ni a pak za chvíli konečně k bothy. Už zase pěkně leje. Psychicky se připravuju na to, že bude opět zavřená, ale naštěstí je otevřená. Uff. Je 15:45. Dál už dnes nepůjdu.
Uvnitř je spousta prostoru. Dvě místnosti dole a dvě spací místnosti nahoře. Dole jsou i kamna a i nějaké dřevo, ale chybí zapalovač (tentokrát jsem nebral). A navíc je tu stejně jen pár polínek.
Uvnitř batohu jsou věci naštěstí suché. Ale stan je nacpaný v přední kapse a je plný vody. Dávám ho sušit. A taky pár dalších věcí. Pak připravím nahoře nafukovačku a spacák na spaní. Pak se najím a pustím se do psaní blogu za poslední dva dny. Teď dopisuju a je 18:51. Uvnitř už je dost šero. Západ slunce za 12 minut. Asi tu dole pomalu skončím a přesunu se nahoru a budu si číst a pak půjdu spát.
Nakonec jsem si před spaním pustil 2 díly Seinfelda a jeden díl Brooklyn 99.
24 km, stoupání 571 m. Celkem 168 km.