Neděle 24. září 2023

Zase se budím příliš brzo. Tak v 5:20 možná. Polehávám a možná ještě i trochu zaberu. Vstávám v 6:50. Balení tentokrát nechávám na později. Čistím zuby a jdu na snídani. Potkám se tam s osazenstvem ze včerejška.  

Snídaně je celkem ok. Dobrý jogurt a dobré věci do něj. Na čaj byly malinké hrnky, ale mohl jsem si jich dát, kolik jsem chtěl. 

Po snídani se balím a v 8 vyrážím. Je dost kosa, ale jdu rovnou v kraťasech a dá se to. 

Prve jdu zpět do Champe stejnou cestou, jako jsem včera vyšel k ubytovně. Je to kilák nebo 2. Pak se projdu kolem jezera po druhé straně – po té normalní, kde je silnice, jsem šel už minule (před 4 lety). 

Jsem na konci Champex a začínám prudce klesat. Jdu nad údolím. Výhledy do údolí a na hory na druhé straně ujdou. 

Na dně údolí na okraji Sembrancheru jsem v 10. Zbývá asi 5 km do Le Change. Jdu v blízkosti řeky, ale kousek nad ni vylezu, takže si i trochu máknu. 

Když přijdu do Le Chable, tak se zrovna před kostelem chystá nějaký průvod. Spousta lidí v různých krojích a uniformách a kostýmech. Projdu kousek kolem nich a zdá se, že začátek je na spadnutí. Zastavuju teda a budu z toho mít takovou brzkou obědovou pauzu. 

Je to zajímavá podívaná. Součástí průvodu jsou dokonce i krávy a koně.

Dál pokračuju v 11:30. Pauza trvala asi půl hodiny. Přejdu přes řeku a začínám stoupat do Verbieru. Místy jdu pod lanovkou. Je to dost strmé. Procházím krásnou vesničku plnou starých dřevěných srubů. 

Do Verbieru dojdu v 12:35. Kupuju v pekárně bagetu za 3,60 CHF. Dávají do ní zlato? Je tu spousta bajkerů. Raději pokračuju dál. 

Prve stoupám prudce do kopce a křižuju stezku pro bajky a pak už se odpojím a jdu víc bokem. Chvíli jdu po rovině, pak dokonce i z kopce. A pak začne zase strmé stoupání. Moc mi to dneska nejde. Ale furt nějak jdu. 

Asi ve 14:10 dojdu na rovnou stezku kolem kanálu. Je tu lavička, dávám pauzu. Už mi zbývá do sedla 2650 m jen asi 500 m. Dole v údolí bylo asi 800 m. 

Jsou tu i nějací lidé. Je to tím, že blízko je stanice lanovky. Ale je to tu hezké. Pohled na hory na druhé straně údolí je čím dál lepší. Dominuje tomu masiv Grand Combins. Akorát je to dost proti slunku, tak to moc nejde fotit. 

Pokračuju dál. Stezka mě prve vede velmi mírným terénem podél kanálu. A pak se napojím na hlavní cestu od chaty, která je kousek bokem. Začíná takový krásný travers nad údolím. Je to bomba. Stoupá to většinou velmi pozvolna. Akorát jsem trochu nervózní ze sněhu, ke kterému se blížím. 

Jsem výš a výš a blížím se k nejvyššímu bodu. Začíná sníh. Je to v pohodě, ale na pár místech, která jsou ve stínu, je to trochu přimrzlé a klouže to. 

Je 16:34 a konečně už není kam dál stoupat, hurá! Na chvilku si sednu a pak pokračuju dolů. Teď už je to jen pár km a 400 m dolů k jezeru a chatě, kde dnes budu spát. Jde to hladce. 

U chaty jsem v 17:20. I odsud je krásně vidět Grand Combins. Ubytuju se, dám sprchu a pak si sednu venku na slunko a studuju, co mě čeká zítra. Slunko krásně hřeje. Signál tu není. 

V 18:30 je večeře. Sedím s podivným francouzsky mluvícím týpkem, co si něco mumlá pro sebe, a pak jedním normálním borcem a třema holkama, co jdou spolu. Holky jsou z UK/USA. 

Jídlo je dobré. Prve zeleninová polévka. Pak zelný salát. Pak těstoviny s ragú s vepřovým masem. A nakonec kousek buchty. Bylo toho dost a pochutnal jsem si. 

Po večeři píšu blog. Teď je 20:12 a mám hotovo! Dnešní odpolední travers s výhledy na Grand Combins byl fakt bomba.

35 km, stoupání 2200 m. Celkem 75 km.