Pondělí 26. června 2023

Vstávám v 6:45, balím a v 7 jdu na snídani. Je to hostina! Nejenže je na výběr hodně věcí včetně nějakých dortíků a ovocného kompotu, ale ještě si můžu vybrat ze snídaňového menu nějakou vaječnou variantu. Vybírám omeletu se sýrem. 

Vyrážím v 7:52. Den začíná stoupáním do sedla, asi 300 m.

Pak se to trochu vlní a nakonec je další stoupání až do chaty Mulaz (2571 m).

Ani se tu nezastavuju a pokračuju dál do sedla Margherita (2655 m). Jak se blížím k sedlu, tak je čím dál hoc sněhu. Ale není to problém. 

V sedle jsem v 10:36. Následuje celkem obtížný úsek. Prve trochu traverzuju ve sněhu a pak se musím vyškrábat šíleně strmým suťoviskem k začátku via ferraty, co vede do sedla Farangole (2814 m). 

Začátek sestupu ze sedla je strmý, ale pak už je to lepší a na sněhu je postup rychlý. Slezu ještě pár set výškových metrů a pak následuje travers vysoko nad údolím. Je to moc pěkný úsek. 

Pak dojdu na takovou planinu a následuje závěrečné stoupání na náhorní plošinu k chatě Rosetta (2580 m). Je tu hodně lidí. To bude asi tím, že v blízkosti je lanovka. Ale není to tak hrozný jak v oblasti Sella. 

Dávám si k obědu těstoviny a ve 13:20 pokračuju. Musím serpentýnama v suťovisku sestoupat pár set m a pak odbočím doleva a zase stoupám do dalšího sedla. Opět je tu nějaká ta ferrata. V sedle jsem ve 14:28. 

Následuje sestup k chatě Pradidali (2278 m).

Vypadá velmi sympaticky, ale nedá se nic dělat, jen naberu vodu a pokračuju dál. Do dalšího sedla, jak jinak.

Tady nastane menší zádrhel. Stoupám a stoupám a už si říkám, že přece tady musí to sedlo být. Zkontroluju mapu a zjistím, že jsem minul odbočku do sedla a místo toho jsem se dostal až na jakousi náhorní plošinu. K sedlu odsud vede další cesta, ale nějaký čas jsem tím ztratil. Je tu nahoře hodně sněhu, ale naštěstí se většinou dá přejít. Anebo v jednom případě obejít po suti.

V sedle Lede (2695 m) jsem konečně v 16:35. Ted už jen asi 1000 m dolů a pak 100 m nahoru a jsem u chaty!

Jdu na to! Začátek je strmý a obtížný. Pak už je to lepší. V 17 hod dojdu k bivaku (2280 m).

Pokračuju dál. Valím, co to dá. Když už jsem dole v lese a téměř na konci klesání, tak uklouznu. Dopadlo to dobře, jen jsem si trochu odřel/zašpinil loket. 

Pak už jen přeskočit potok a serpentýnama nahoru a v 18:08 jsem na chatě. 

Ubytuju se. Sprcha stojí 6 euro, tak se místo toho opláchnu v bidetu, funguje to skvěle. Je tu celkem dost lidí, s některýma se dám do řeči. Je to tu hezké místo. V lese a s krásnými výhledy na skalní štíty. A jelikož je to ve výšce asi 1600 m, tak je tu i krásně teplo. 

V 7 je večeře a pak sedíme venku a popíjíme víno a kecáme. Až do 22:20 nebo tak nějak. A pak jdem spát. 

29 km, stoupání 2480 m, klesání 2847 m. Celkem 117 km.