Te Araroa: Den 48 – Martins Hut – Colac Bay
Sobota 20. ledna 2018
Po včerejšku dneska nikam nespěchám. Někteří vstávají v 6 a když já v 6:45 vylezu ze stanu, tak už jsou fuč. Jsou to všechno NOBO hikeři. V chatě je Luke. Jeho plán je dát si dneska odpočinek na chatě a zítra vyrazit asi v 10 ráno a ujít posledních 108 km v kuse.
Pak je tu ještě Phil, co se podepisuje Philosotramp – znám ho z Intentions Books. A pak ještě jedna holka, co jde s ním. Vyrazí přede mnou.
Já vyrážím v 8:15. Prve je to 100 m lesem dolů na lesní cestu. Po ní 1-2 km a pak začíná stezka lesem. Dohromady to bude 25 km. Stezka lesem kopíruje starý vodní kanál, který vybudovali čínští zlatokopové v 19. století.
Byla by to hezká stezka. Ale je to často dost rozbité, takže se musí překonávat různé překážky. A hlavně je to trochu příliš dlouhý! A navíc mě po včerejšku bolí na levé noze cosi – hýždě a lýtko. Je to taková tupá debilní mírná bolest. Tak je to trochu otrava. Pak to trochu přejde. Jde mi to pomalu. Po hodině zastavuju u potoka a filtruju vodu. Po dalších 2 hodinách mám pauzu na oběd.
Asi ve 3 konečně dojdu na konec stezky – jsem venku z lesa na parkovišti.
Odtud je to ještě hodina po silnici až do Colac Bay. Je to malá osada a taky záliv. Ale až k vodě nedojdu. Zastavuju v Colac Bay Tavern. Jsou asi 4. Myslel jsem, že dojdu až do Rivertonu, ale jsem unavenej, tak dnes končím tady. Maj tu totiž i kemp. Jdu prve do restaurace a tam je Phil a ta holka. Přisednu si a dávám si burger. Je to drahota (16 NZD) a teda žádná velká sláva. Na to, jak o tom všichni básní…
Stavím stan, pak sprcha, vařím čaj, jím chipsy a čokoládu. A pak zalezu do stanu. V restauraci dnes hraje kapela. Je to celkem nahlas, ale hrajou ok. Horší je, že odněkud jinud se začalo ozývat „duc duc duc“. Snad to časem přestane. Je 8 s pomalu bych spal.
Nakonec akce před hospodou trvala nejmíň do 11, takže jsem nemohl usnout.
29 km, stoupání 70. Celkem 1577 km.