Pondělí 25. prosince 2017

Vstáváme dnes až v 7. Vyrážíme krátce po osmé. Dneska půjdu většinu dne s Kanaďanama. Prvních 18 km je sice relativně rychlých, ale ne úplně zadarmo. Jdeme širokým řečištěm a musíme pořád hledat, kudy vede cesta. Ona totiž po většinu cesty neexistuje. Člověk jde různě po šutrech po jedné či druhé straně. Občas se musí brodit. Řečiště je široké stovky metrů.

Narazili jsme na starou polňačku. Jdeme po ní. Prve je tam i značka. Pak už ne. Zjišťujeme, že jsme pár set metrů mimo. Zkoušíme to střihnout. Nějak se to zahušťuje a komplikuje. Pak musíme přebrodit hlubokou tůň. A pak se nám naštěstí podaří dostat na správnou cestu. Jsme skoro na rozcestí. Buď půjdeme dál po stezce, která vede nad údolím v lese. Anebo uhneme směrem k silnici a obejdeme tento úsek. Ta stezka je totiž prý nějaká šílená. Urval se tam snad kus půdy nebo co. Všichni se tomu vyhýbají. I my.

Jsme na rozcestí, ušli jsme 18 km. Trvalo nám to sem 4 hodiny. Dáváme si pauzu.

K silnici je to 2 km. Ještě před silnicí musíme prebrodit jednu řeku.

Pak jdeme po silnici. Čekám aspoň 5 km. Ale jsou to jen 3! Takže to máme za sebou velmi rychle.

Po levé straně silnice vede železnice. Tu přejdeme a pak pěším mostu přejdeme přes řeku. Tentokrát je to most pro 5 lidí, ale na konci se sejde dolů jako na visutém mostu a to je pouze pro jednoho člověka. Most se jmenuje Morrison Foot Bridge.

Následuje Deception Track – podle řeky, jejímž řečištěm jdeme. Má to být obtížné. Prý že 12 km bude trvat 8 hodin. To jsme teda zvědaví. Protože i po započítání našeho obvyklého koeficientu by to bylo nějak moc.

Není to vůbec tak zlé! Tempo ujde (okolo 4,5 km/h) a docela mě to i baví.

Už několik dní se různě honí mraky a vypadá to na déšť, ale zatím z toho nic nebylo. Teď to vypadá, že už fakt. Kanaďani navrhujou pauzu. Byl to dobrý nápad. Mysleli jsme, že to už je jen 2,5 km do první chaty. Ale ukázalo se, že je to ještě 4,5 km. Jak typické!

Začíná pršet! Trochu se posilníme, oblikáme bundy a vyrážíme. Chci co nejmíň zmoknout, takže nasazuju tempo. Terén je docela rychlý a ne příliš komplikovaný. Místy trochu prší, ale ani moc ne.

Dorazím do chaty. Je 5:10. Je taková stará a ne moc velká a ne moc hezká. Za 10 minut přichází D+L. Budeme pokračovat? Všichni se shodneme, že je to dobrý nápad. Má to být sotva 2,5 km, ale známe to. Ale do hodiny bychom to snad měli zvládnout.

Je 5:20 a vyrážíme. Začíná zase víc pršet. A pak se to různě střídá místy i se silným větrem. Baví mě to! Je to dobrodružství! Nejvíc v místě, kde musím jít přímo řečištěm s velmi prudkým proudem, voda burácí, do toho vítr a déšť, bomba!

Nakonec je to skutečně 2,5 km a trvá to skoro tu hodinu. Je v tom i převýšení 300 m.

Je fakt hnusně, ještě že jsou tu ty chaty. Na chatě je Luke a Kanadsko-Kiwi pár. Za chvíli přichází D+L. Vařím večeři. Pak přichází i Francis. Už jsme ji chtěli odepsat, že sem dnes nedojde!

Večer povídame a opět posloucháme koledy. Venku furt lije. Škoda, že zrovna na této chatě nejde udělat oheň. Je to snad první taková.

Je 21:40 a jsem v posteli a pro dnešek končím.