Vstávám 6:25, balím, dobíjím. Elektřina jede pouze večer hodinku nebo dvě a ráno od 5:30 do 7:00, když mají zapnutý generátor kvůli kravám. 

Snídani máme já i Alex domluvenou na 7. Dostanu dvě kaiserky a 2 krajíce chleba. K tomu marmeládu a máslo. Na stole je konvička. Koukám do ní a je toho nějak málo. Naliju si … a je to kafe. Řeknu si o čaj a dostanu litrovou koncičku, super, tak to mám rád. 

Trochu se zakecáme, takže dnes opět vyrážím 8:10. Společně s Alexem. Ráno jsem do kopce pomalej, tak nám to hezky jde spolu. Po chvíli potkáváme místní pastevce ovcí, co jdou zdola z vesnice. Starší strejdové. 

Pak vylezeme na Pirchkogel (2828 m). Výhledy jsou super. 

Začíná sestup. Říkám Alexovi, že počkám kdyžtak dole v Dortmunder Hütte a vydávám se rychle dolů. Skoro dole se zastavím u potoka a přepírám boxerky. 

Je to tu docela velké lyžařské středisko. Spousta vleků a vesnice Kühtai plná hotelů. 

Dojdu až na silnici k Dortmunder Hütte. Jím chleba a sýr, co jsme si koupili v almu. Čekám už půl hodiny a Alex nikde. Nedá se nic dělat, vyrážím dál. Cesta vede prve docela strmě nahoru k přehradě. Podle značek jedna hodina a pak další 3 až k sedlu – Finstertaler Scharte (2777 m). 

Tady začne hlavní stoupání k sedlu

První sněhový travers a sedlo je na dosah ruky

Je to docela štreka, ale ještě mám dost síly a za 3 h tam jsem.

V sedle se otevírají výhledy na hory na jihu – jsou už vyšší a bělejší. A pak rychle dolů až k Schweinfurter Hütte (2000 m). Jsou teprv 3 odpoledne, tak se rozhoduju, že půjdu dál. Znamená to ujít další etapu, protože jiná bližší chata tu není. Podle značky to má trvat ještě 4,5 hod. 

Cesta vede mírně vzhůru krásným údolím. Je to fakt pastva pro oči. Moc takových míst jsem neviděl. V dálce jsou bílé hory, údolím tečou různé potoky. Všechno je zelené. 

Už jsem přece jen dost unavený. Je to zase asi 800 m stoupání. V půlce si dávám pauzu a posilním se. Hned se mi pak jde líp. 

Hurá, jsem v sedle. Teď už jen dolů k chatě – asi 600 m dolů. Jde to hezky, mám nakonec ještě dost sil. 

K chatě Winnebachseehütte docházím těsně před šestou. Takže si ještě stíhám objednat polopenzi – večeře se zrovna připravuje. Je tu spousta dětí, co tu mají výlet a dělají rámus. 

Na tenhle vodopád jsem se koukal z okna při večeři. Hroznej kýč, že?

Je plno, takže budu spát v jídelně na matraci. Dám si sprchu a pak si sednu ke stolu se 4 borcema a 2 ženami. Ptají se na moji cestu a obdivují mě 😉 Pak je večeře a pak hraju s borcama karty. 

Je 11:09 a vypínám to. 

32 km, stoupání 2683 m, klesání 2208 m. Celkem 100 km, stoupání 7099 m, klesání 5481 m.