Pondělí 3. července 2017

Snídaně v 7:30. Vstal jsem tedy v 7 a bylo to tak akorát, abych se sbalil a vyřešil všechny běžné věci. Ke snídani byly 3 krajíce chleba, máslo, marmeláda a velká konvice čaje – aspoň že tak. Jsem zvyklý ráno vypít litr čaje, ale někdy se stane, že člověk dostane pouze šálek čaje a to je vše. 

Dozvídám se, že skupina u druhého stolu je z Belgie a jsou tu na kolech a via ferratách. 

V 8:10 vyrážím. Myslel jsem, že to půjde jen v triku, ale už zase prší, takže oblíkám i bundu. 

Prve musím přejít řeku a vystoupat asi 700 m do 2100. Včera mi to teda šlo nějak líp. Možná je to tím, že mi chvíli vždycky trvá, než se dostanu do provozní teploty. 

Je fakt hodně mokro a střídavě mrholí a prší. 

Za hodinu a půl jsem nahoře a pak už to bude jen z kopce. Nebo ne? Úplně ne, no. Je to ještě i trochu nahoru a pak dolů k Neue Alpl Hütte (1500 m). Jak k ní začnu sestupovat, tak se objevuje dokonce kus modré oblohy a pak na mě i svítí slunce. Pak začne opět pršet. A tak se to střídá. 

Od Neue Alpl Hütte to úplně netrefím – dostanu se příliš nízko a pak musím zase kus stoupat. Stane se. Pak už to klesá do Wildermiemingu. Když tam dojdu, tak to vypadá, že déšť je definitivně pryč. Převlíkám se do kraťasů a sundavám bundu. Ale to jsem se přepočítal, za chvilku zase začne pršet. 

Golfové hřiště v Miemingu

Doteď to byla celkem hezká cesta, ale teď začíná asfalt, po kterém půjdu dalších 10 km, možná víc. Ale chápu, že to moc jinak vymyslet nešlo. Tohle je údolí řeky Inn ( o kus na východ je Innsbruck) a je to dost rozlehlý. Ale aspoň je už snad definitivně hezky a maj tu hezký domy a takovou idylku. 

Pak dojdu do Unterniemingu a odtud to vede dolů k řece (asi 650 m n. m.) a pak po visutém mostu, pod dálnicí a do Stamsu. Hezké městečko. 

Údolí řeky Inn

A teď to začne brutálně stoupat. Akorát pořád po asfaltce a pak lesní štěrkové cestě. Takže nic moc. Ve výšce asi 1350 m je odbočka po lesní cestě nahoru směrem k jakési Joch Hütte. Nikde v mapě ji nemám. Buď Stamser Alm 1,5 hod nebo Joch Hütte 2 hod a pak dál na Stamser Alm 3 hod. Tak jo, jdu do toho, uvidím, co z toho bude. 

Je to hezké stoupání zarostlou cestou. Naštěstí značek je dostatek. Potkávám velké stádo pasoucích se krav. Necítím se v té přesile úplně nejlíp, ale nějak prokličkuju. 

Pak dojdu k takové (zamknuté) chatce. To bude asi Joch Hütte. Trochu si odpočinu a pokračuju dolů směrem k almu. Je tu pár aut, ale velký dům je zamčený. Zkouším menší chatku. Jsou tu lidi a prý můžu přespat, hurá! Už jsem se lekl, že budu muset jít dál – k další chatě by to byly tak 3 hodiny. 

Kravky, ze kterých jsem byl trochu nervózní

Pohled od Joch Hütte

Teplé jídlo mají pouze párek/klobásu. Tak raději volím studený talíř s klobásou, sýrem a zeleninou a k tomu pečivo. Je to mňam!

Ukazuje se, že druhej ubytovanej host s knírkem jde tu samou trasu co já. Tak jsem si vyměnili zážitky. 

Teď je skoro 8 a dopisuju tyto zápisky. Zítra a pozítří by mělo být hezky. Super. 

Bavíme se tu s holkou, co tu pracuje, a dozvídáme se zajímavé věci. Prý za poslední 2 týdny už tudy prošlo tak 15 lidí, kteří šli taky L1. Holka je studentka z Vídně, původem ze severu Německa. Je tu na stáži nebo tak něco. Je z města, tak je ráda, že se naučí trochu pracovat s krávama. Prý to tu patří klášteru ze Stamsu, stejně jako půlka Stamsu. Katolíkům tu patří všechno. A každé léto ten statek dají k užívání nějakému zemědělci. Mají tu teď asi 150 krav, z toho jen 10 patří přímo tomu farmářovi, zbytek patří dalším farmářům a on je dostal na starost na léto. 

Vedle je kaple a takový velký historický dům. I to patří klášteru. Teď to prý mají v užívání nějací myslivci/lovci. 

Je 21:35, kolega turista šel spát a já půjdu taky. 

36 km, stoupání 2474 m, klesání 1963 m. Celkem 68 km, stoupání 4416 m, klesání 3273 m.