Peru: První aklimatizační výlet

Do Huarazu jsem dorazil v pondělí 13. 5. asi ve 4:50 ráno – trochu dřív, než se předpokládalo. Předchozí den jsem si našel podle recenzí hostel Caroline Lodging a napsal jsem jim rezervační email. Napsali mi, že až budu v Huarazu, tak jim mám zavolat a vyzvednou mě. Že na každém autobusáku je veřejný telefon. Jenže když jsem vylezl z autobusu, tak jsem sice našel ceduli telefonu, ale telefon nikde. Tak jsem chvilku váhal, co dělat – že si asi vezmu taxi. A pak mě oslovil Fabio z Brazílie, že kam jedu, jestli nepojedem spolu. A s ním byla ještě Claire z Francie. Tak jsme nakonec jeli všichni společně taxíkem do našeho hostelu a asi v 6 už jsme byli ubytovaní ve společném pokoji. Oni 2 ihned zalehli do postele, že to musí dospat. Já jsem ale chtěl co nejrychleji někam výš, abych se co nejdřív aklimatizoval (Huaraz je ve výšce 3000 m n. m.). Od Aleše jsem měl tip na 2 jezera, kam se dá vylézt na aklimatizační procházky – Churup a Lake 69. Tak jsem se na recepci zeptal na Lake 69 a že prý to už je pozdě, že to až třeba zítra. Tak jsem si vygooglil Churup a zjistil jsem, že by neměl být problém se tam dostat.

Někdy po 7. jsem tedy vyrazil směrem ke křižovatce, kde staví většina colectivos (mikrobusy, které tvoří páteř městské hromadné dopravy v jižní Americe). Tady jsem trochu narazil. Věděl jsem název místa, kam chci jet, ale s mojí znalostí španělštiny blížící se nule to byl trochu problém. Prve mi někdo řekl, ať jdu tam a tam. Pak jsem se chvilku ptal stavících mikrobusů, jestli jedou, kam chci. A jeden z řidičů mi pak zase řekl, že mám jít jinam. A tak to bylo asi hodinu. Nakonec jsem konečně našel ten správný mikrobus, který měl na sobě nápis Pitek – přesně tam jsem potřeboval. Uvnitř už sedělo 5 gringos (a taky pár místních) – 2 páry a jedna Američanka – Ally. Zaplatili jsme každý 10 Sol a mikrobus nás vysadil ve výšce asi 3800 m n. m., následoval 1,5hodinový výstup k jezeru Churup ve výšce 4400 m n. m. (udávaný čas je 2 h 30 min). Docela mi to dalo zabrat – přece jen jsem teprv ten den ráno dorazil z Limy, která je velice nízko. Trochu se mi točila hlava a jelikož jsem moc nepil, tak mě i trochu bolela hlava. Ale všechno tak nějak v normě. Nahoře jsme se najedli a pokochali se krásnými pohledy na okolní hory. Pak jsme šli zpět dolů, kde pořád čekal náš mikrobus. Ale my jsme se rozhodli pokračovat dolů pěšky. Asi tak za další hodinku jsme byli už na okraji Huarazu a zastavili jsme si colectivo, které nás hodilo zpět do města. Objektivně vzato to nebyl žádnej super výkon, ale na první den dobrý, takže jsem byl spokojenej.

Večer jsem pak šel s Fabiem do města se najíst – dal jsem si kuře s hranolkama a salátem za 5 Sol. – a pak nás čekala taková příhoda – viz předchozí článek.

Na další den jsme byli domluveni na další aklimatizační výlet – tentokrát na Lake 69.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *