Pondělí 1. 7. 2019

Noc byla teplá. A krávy v protějším svahu cinkaly celou noc. Místy jsem měl trochu obavy, aby nepřišly až za mnou, ale pak jsem usnul.

Vstávám asi 6:15, sbalím se a vyrážím. Nemám žádnou vodu, ani moc jídla. Takže doufám, ze ve vesnici Urnenboden něco nakoupím. Jsou to sotva 2 km. Ale obchod je zavřený. 

Tak jdu do hotelu a objednavám si snídani. Mají bufet za 16.50 CHF. Vidím, jak si paní balí svačinu – plněnou housku – dokonce si i řekla o fólii. Tak si z ní beru příklad. Pak přichází na snídani ti Amíci ze včerejška, tak s nima prohodím pár slov.

Čistím zuby a vyrážím. Čeká mě 600 m do sedla Klausen (1952 m), ovšem toto je silniční sedlo. Stezka se snaží silnici vyhnout. Docela se jí to daří, ale mně se nedaří si všimnout jedné odbočky, takže se po silnici kus projdu. Dnes mi to nejde. Ty předchozí dva dny mi daly zabrat a taky je hic a já jsem dehydrovanej, ale snažím se to dohnat.

V sedle dávám pauzu. Mám fakt dost. Naštěstí teď už to bude víceméně z kopce.

Za chvíli začíná foukat, hřmí. I pár blesků. Všude černo. A pak začíná pršet. Oblíkám bundu. Stezka vede po štěrkových cestách nad udolím, výhledy jsou bomba. A z deště mám vždy obavy, ale aspoň jsem se trochu zchladil.

Jenže pak déšť přejde a jak klesám, tak je zase hic. V jednom lesíku si lehám na lavičku a odpočívám. Asi by to chtělo víc spánku.

Kontroluju čas. Oficiálně to z Urnenbodenu dolů do Altdorfu mělo trvat 8:10. To skoro odpovídá mojemu času, to je teda bída.

Altdorf je v obřím rozlehlém údolí, které potřebuju překonat, abych mohl začít zase stoupat do dalšího sedla. Rozhoduju se minout Altdorf a vzít to trochu bokem rovnou do Attinghausenu.

Po cestě kupuju v Coopu nějaké jídlo. Je to super, mají všelijaké náhodné věci slevněné na 50 %, protože asi prochází. To je přesně něco pro mě, protože to stejně sním dnes nebo zítra.

V Attinghausenu jdu do hotelu Krone. Podle webu stojí pokoj 50 CHF, 55 se snídaní. Říkám si, že když mi to daji třeba za 40 nebo 45, tak to vezmu. Jinak začnu stoupat a někde zakempím. Mají tu matrazenlager a i se snídaní je to 31 CHF. Není co řešit. V noclehárně v podkroví budu beztak sám. Mají tu i venkovní bazén!

Provádím klasické rituály: sprcha, praní oblečení, dát něco nabíjet. Pak jdu ještě do místního obchůdku koupit zmrzlinu a kolu a pivo. A pak jím a koupu se a doháním blog. Teď je skoro 8. Asi se ještě najím a pak půjdu pomalu spát.