Podzimní porce dobré hudby
Letošní podzim o dobré koncerty nebyla nouze a tak bych si tu rád poznamenal, co jsem viděl a slyšel a co mě zaujalo.
Pondělí 11. října – Dan Bárta & Illustratosphere
Dan Bárta těžko může zklamat, ale že bych si to nějak extra užil, to taky ne. Možná to bylo tím místem – bylo to v Rubínu u nás v Žabinách a to není moc útulný místo. Navíc ani nepřišlo nějak moc lidí.
Neděle 17. října – Betty Lee & The Bead Beat
Úžasnej koncert, asi nej zážitek tuto sezónu. Michael Krásný na basu je famózní, podle bratra v současnosti jeden z nejlepších basáků u nás a já s ním souhlasím. Bláznivej Alouš na klávesy byl taky super. No a Betty zpěv a k tomu dobrej kytarista a bubeník. Všechno šlapalo, jak mělo.
Čtvrtek 21. října – T. O. P. Dream Company
Tuhle kapelu jsem objevil úplně náhodou letos v létě na Colors of Ostrava a hrozně se mi líbili. Vychází z hudby Tower of Power. Tehdy s nima ještě naposledy zpíval Vojta Dyk, což je škoda, že už tam není. Ale mají tam Martu Balážovou, Ondru Rumla a ještě jednoho nového zpěváka a všichni jsou dobří. Šlape jim to perfektně. Na basu opět Michael Krásný. Velkej zážitek.
Čtvrtek 4. listopadu – Monkey Business & J. A. R.
Tenhle koncert jsem si moc neužil. Tyhle dvě kapely už jsem dlouho naživo neslyšel, tak jsem si říkal, že to zkusím. Jedním z problémů bylo, že Fléda byla totálně vyprodaná, takže si dokážete představit, že tam absolutně nebylo k hnutí. Takový prostředí moc nemám rád. To je jedna věc. Další věc je, že Monkey Business se postupně dopracovali k jakýmusi disco stylu, kterej mě taky moc netáhne. Neříkám, že to bylo špatný, ale prostě mi to moc nesedlo.
Neděle 7. listopadu – Victor Bailey
Na Baileyho jsem šel ze zvědavosti. Slyšel jsem o něm, ale nikdy jsem ho neposlouchal ani neslyšel. A jsem moc rád, že jsem na něj šel – bylo to hodně dobrý. Je fakt výjimečnej. Akorát škoda, že je nemocnej – to jsem před tím nevěděl. Ale doufejme, že tu s náma ještě dlouho vydrží.
Neděle 14. listopadu – Ondřej Kabrna Trio
Původně jsem se chystal ten večer do sauny, ale dostal jsem telefonát, že jestli nechci na ten koncert. Tak jsem šel, ale nevěděl jsem moc, co čekat. Naštěstí mě to příjemně překvapilo. Koupil jsem si i cd. A na baskytaru hrál Kuba Antl, kterýho znám. Bylo to skvělý.
Čtvrtek 18. listopadu – Pocta Franku Sinatrovi
Tuhle akci inzerovali po celým Brně už několik měsíců dopředu a původně jsem se tam nechystal, ale pak mě přesvědčily jména zpěváků, co tam zpívali – Dan Bárta, Vojta Dyk, Matěj Rupert a Tereza Černochová. Hala na Vodové je na můj vkus trochu moc velká, ale nakonec to bylo dobrý. Akorát škoda, že Danovi to nějak šustilo – asi byl nachlazenej. Nejvíc ovšem zářil Vojta Dyk, to je neuvěřitelná osobnost.
Čtvrtek 2. prosince – Takin‘ Off
Tohle bylo trochu zklamání. Vlastně ani nevím, co jsem čekal. O téhle kapele jsem se dozvědal asi před měsícem, když byla jako host v pořadu Grunk Funk na Radiu Wave. Existují asi 10 let a už 7 let s nima zpívá Tereza Černochová. Hráli i v tom pořadu přímo naživo, ale to jsem moc nebral v potaz, protože jsem si říkal, že to stejně není moc dobře nazvučený atd. Tak nějak jsem předpokládal, že když s nima zpívá ta Černochová, tak to bude určitá záruka kvality. A vono ne. Neříkám, že to bylo úplně špatný nebo že by tam nebyly žádný zábavný momenty. Ale celkově mi to přišlo takový… průměrný. Jeden highlight: Měli s sebou takovýho tlustýho černocha, co se tvářil nasraně a hned bylo jasný, že asi bude rapovat – měl na sobě nějaký medaile. Při těch jeho výstupech jsem se cítil trochu trapně – bylo to samý fucking, pussy apod. Z toho už jsme vyrostli, ne? Nebo kdyby to aspoň dělal tak, abych mu to mohl sežrat… No a pak taky byl problém se zvukem – Tereza si furt ukazovala, že se neslyší a několikrát to i šla řešit za zvukařem. Pak taky několikrát za koncert začalo něco šíleně škrčet – asi špatná šňůra. No, takže dohromady nic moc večer.
Každopádně jinak z toho letošního podzima mám radost – málokdy se podaří vidět tolik dobrých koncertů za sebou. Kéž by byl příští podzim aspoň takový!