Čtvrtek 11. června Rozhodl jsem se jet autem. Je to nejrychlejší a v současné situaci by to stejně jinak moc dobře nešlo. České dráhy například zatím do Rakouska nejezdí. Regiojet ano, ale pouze do Vídně. Autobus z Grazu do Mariboru by byl taky dost nejistý. Vyrážím před druhou. Na Žabovřeské je mega zácpa, což asi není překvapení. Dál mě Google vede přes Břeclav. Tak snad to ví líp než já. V Břeclavi je další špunt. Ale pak už to jde…
Původně jsem myslel, že bych v květnu mohl jet do Skotska na Cape Wrath Trail. Pak přišel COVID-19. Ze Skotska tím pádem sešlo a během nejhorší fáze koronavirové krize nemělo moc smysl cokoli plánovat. Když v půlce května prolétla médii zpráva o tom, že Slovinsko jako první země v Evropě vyhlásila konec epidemie, tak jsem zbystřil. Už před časem jsem si četl o nové dálkové trase ve Slovinsku jménem Juliana Trail. Znovu jsem na to koukl, ale hned jsem viděl,…
Pátek 27. prosince – den 4 Vstáváme někdy po šesté. Balíme se a pak jdeme s klukama na snídani zpět do kavárny na křižovatce Shizafon. Trochu nás zklamou, protože nám neudělají palačinky ani nic podobného – v pátek nemají kuchaře a tak dostáváme jen sendviče. Pak se s klukama loučím a stopuju dál na sever – chci přeskočit asi 25km úsek, který vede více méně podél silnice. Docela to trvá, ale nakonec mi někdo zastaví. Je 9:40 a konečně začínám…
Když jsem byl kolem minulých Vánoc v Jordánsku a pak jsem se vracel domů přes Eilat, říkal jsem si, že by bylo fajn se do Eilatu vrátit a projít si kus jejich národní stezky – Israel National Trail, hebrejsky Shvil. Tato stezka vede přes celou zemi od severu k jihu, celkem přes 1000 km. Už před rokem jsem si k tomu našel nějaké zdroje a vypadalo to, že jižní část přes Negevskou poušť by se mi mohla líbit. Navíc do…
Neděle 14. července Je tu poslední den mého výletu. Dnes už nebudu nikde chodit po horách, pouze se přesunu do Ženevy, odkud mi to zítra ráno letí do Prahy. Přes aplikaci SBB (Švýcarské dráhy) jsem si včera koupil kompletní spoj až do Ženevy. Prve musím sjet takovým větším mikrobusem dolů do údolí na vlak. Mikrobus přijede někdy v 8:15 a je plný turistů. Pan řidič se mě ptá, jestli jedu s ním, a když pokývu hlavou, tak mě vybídne, abych…
Sobota 13. července 2019 Vstávám, balím, snídám. Dochází mi jídlo, ale snad už to nějak zvládnu. V 7:30 vyrážím. Nad údolím se převaluje mlha. Začínám stoupat. Když jdu asi hodinu, dostanu se do mraku. Je docela chladno. Traverzuju a mírně stoupám. Občas se mi na chvíli odkryje výhled na nějakou vysokou horu v dáli a pak se zase zavře. Je to docela zábavné. Přicházím na pastvu, je tu spousta krav. Jsem už ve výšce okolo 2400 m. Cesta pořád traverzuje…
Pátek 12. července 2019 Vstávám, balím, snídám. V 8 vyrážím. Nejprve jdu asi 1,5 km k jezeru Lac de Champex. Jsou tu velké hotely a dokonce i bankomat. Skupina turistů tu zrovna nastupuje do autobusu, který je sveze dolů na vlakové nádraží. Procházím dál, začíná klesání v lese. Z 1500 do 1100 m. Jak tak jdu prašnou cestičkou, uklouzne mi to a odřu si pravé koleno. Je to jen na povrchu, ale trvá pak několik týdnů, než se to zahojí…
Čtvrtek 11. července 2019 Paní domácí mi večer sdělila, že snídám v 6 ráno ještě s jedním starším turistou. Nebránil jsem se. Takže vstávám asi v 5:45, balím, snídám a v 6:45 vyrážím. Prve musím sejít zpět k jezeru Emosson a po hrázi k restauraci. Pak začíná celkem prudké klesání lesem podél kolejové lanovky až do údolí na silnici. Teda po cestě ještě potkávám jednu sympatickou vesničku. Klesl jsem asi o 1100 m do výšky 1100 m. Po pěším mostu…
Středa 10. 7. 2019 Stezku Via Alpina 1 jsem přešel docela rychle, takže mi zbývalo do odletu z Ženevy pořád ještě docela dost času – 5-6 dní. Co s nima? Ještě něco někde pochodit, jak jinak. Mohl bych popojít kus kolem Ženevského jezera a odtud začít dálkovou trasu číslo 6 – ta vede zhruba paralelně s Via Alpina 1, akorát víc na jihu ve velkých horách. Je taky mnohem delší – 660 km. A co takhle nejít přímo od jezera,…
Úterý 9. 7. 2019 Dneska mám volno! V hostelu jsem si zaplatil dvě noci, takže dnes zůstávám v Montreux. Snídaně je v 7 a já jsem tam jako obvykle na čas, jako úplně první strávník. S nabídkou jsem docela spokojen. Rozhodl jsem se, že večer půjdu v rámci festivalu na koncert Jacoba Colliera. Je to úžasnej muzikant – multiinstrumentalista. Podle mě jeden z největších talentů současnosti. Prodej lístků na poslední chvíli se otevírá v 16 hodin odpoledne. Do té doby…
Pondělí 8. 7. 2019 Vstávám v 6. Balím, z ledničky beru dva dvojité krajíce chleba se salámem a sýrem, který mi včera připravili místo snídaně. Jeden rovnou jím. V 6:20 vyrážím. Bude to dnes dlouhej den, rozhodl jsem se, že zkusím dojít až do Montreux. Podle aplikace Mapy.cz to má být 50 km, se zacházkou do Saanenu asi 52. Prve jdu podél řeky zpět směrem k Gstaadu, asi po kilometru je odbočka na kopec Eggli, beru. Trochu si to tím…
Neděle 7. 7. 2019 Snídani jsme si domluvili na 6 a skutečně pár minut po šesté snídáme. Není to žádná sláva, ale dá se to a Thomas nám vyžádá věci extra. A řekl jsem si o hodně čaje a dostal jsem konvici snad 1,5 l, to mě potěšilo. Po snídani balíme a nějak nám to trvá a vyrážíme až 7:30. Čeká nás sestup do Adelbodenu. Je to jen asi 400 m. Jsme tam tak za hodinu. Město je kupodivu ospalé….
Sobota 6. 7. 2019 Mám trochu dilema, kudy se vrátím na stezku. Stezka vede z Kandestegu do Adelbodenu přes další sedlo. Frutigen je dole v ústí obou údolí. Jít zpět do Kandestegu tu stejnou cestu, co jsem šel včera odpoledne, se mi nechce. Jít údolím rovnou do Adelbodenu a vynechat sedlo taky ne. Chtělo by to dostat se z Frutigenu rovnou na to pohoří. Skoro to vypadá, že to nejde, ale já to nějak vymyslím. Vstáváme o půl sedmé. Rychle…
Pátek 5. 7. 2019 S Francouzem Thomasem jsme si domluvili, aby nám přichystali snídani už večer, abychom mohli vyrazit brzo. Vstáváme po šesté a v 7 vyrážíme. Počasí je super. Prve nás čeká asi 600 metrů do prvního sedla. Jak se bavíme, tak nám to jde ráz dva a jsme tam přesně za hodinu. V sedle je rozcestník a chvíli přemýšlíme, jestli neodbočit doleva nahoru a jít přes jednu další chatu. Ale mohlo by tam být hodně sněhu, bude jistější…
Čtvrtek 4. 7. 2019 Vstávám po šesté, sbalím se, napiju čaje a sním trochu jídla a v 6:35 vyrážím z chaty. Akorát vidím, jak ti 3 Švýcaři, co tu taky spali, zrovna před minutou vyrazili. Včera večer jsem si uvědomil, že to, co vidím z okna, je Eiger a Kleine Scheidegg – tam dnes jdu. A tímto pohledem se kochám i při počátečním sestupu do Grindelwaldu. Jde to rychle. Je to 1000 metrů a jsem tam asi v 8. Město…
Středa 3. 7. 2019 V pokoji mám sice zatemněno, ale stejně se budím klasicky o půl šesté a pak pospávám. Budík mě budí v 6:40. Balím a jdu na snídani. Večer a ráno ještě prší, ale když před sedmou vyrážím, tak už neprší. Kdyby bylo takto pod mrakem celý den, vůbec bych se nezlobil. Prve trochu nastoupám k jezeru Tannensee a pak ještě víc na takový hřeben. Nalevo ode mě je hluboko pode mnou údolí a nad ním krásné hory…
Úterý 2. 7. 2019 Vzbudil jsem se někdy o půl šesté kvůli světlu, jako obvykle, ale pak jsem ještě pospával. Budíček 6:45, snídaně 7 hod. U snídaně potkám chodce, kterého jsem potkal už předchozí den, ale až teď se bavíme. Je z Lucernu a jde jen do Meiringenu. Vyrážím pár minut před osmou. Přede mnou je dlouhé stoupání, hodně dlouhé. Až do sedla je to 1800 výškových metrů. A protože jsme ve Švýcarsku, na konci vesnice je stanice lanovky a…
Pondělí 1. 7. 2019 Noc byla teplá. A krávy v protějším svahu cinkaly celou noc. Místy jsem měl trochu obavy, aby nepřišly až za mnou, ale pak jsem usnul. Vstávám asi 6:15, sbalím se a vyrážím. Nemám žádnou vodu, ani moc jídla. Takže doufám, ze ve vesnici Urnenboden něco nakoupím. Jsou to sotva 2 km. Ale obchod je zavřený. Tak jdu do hotelu a objednavám si snídani. Mají bufet za 16.50 CHF. Vidím, jak si paní balí svačinu – plněnou…
30. 6. 2019 Východ slunce je asi o půl šesté, takže se probouzím velmi brzo. Ale polehávám a vstávám někdy po sedmé. Nasnídám se a v 8 jsem připraven k odchodu. Ale moji noví švýcarští přátelé zrovna vstávají, tak zůstávám a povídáme. Společně vyrážíme v 9. Prve slezeme do vesnice, projdeme jí a pak začíná stoupání. První várka je z 1000 do 1600 m. Ne, že by šli Anna a Rafael úplně pomalu, ale zrovna když chci oznámit, že se…
29. 6. 2019 Spím u kamaráda v Praze. Budík zvoní v 5:30. Ach ach, ještě bych spal. Snídáme. Let mám v 8:25. 6:08 mi jede tramvaj a před sedmou jsem na letišti. Jdu na check-in. Letím se Sichuan Airlines a k nim do Číny asi ještě nedorazily vymoženosti jako on-line check-in. K odbavení mám stan a cepín obalené bublinkovou fólií a uvnitř malý nožík. Váží to 1,2 kg. Musím to odevzdat do nadměrných zavazadel, trochu paradox. Všechno jde tak rychle…