Pondělí 22. června Vstávám před sedmou, balím, něco snídám a zhruba v 7:30 vycházím z chalupy. Stavím se v samošce nakoupit ještě pár věcí. Venku si všimnu tří cyklistů, kteří se zrovna chystají vyrazit. Mají celoodpružená horská kola a ještě je potkám později. Už včera jsem chtěl na Triglav, ale kvůli dešti jsem se vrátil. Dnes to vypadá nadějně. Jelikož jsem už včera došel až na konec údolí, tak se tentokrát snažím stopovat (a zároveň jdu). Po pár km chůze…
Neděle 21. června Vstávám v 6:30. Ach, dobře se mi leží, ale nedá se nic dělat. Balím, snídám a v 7:30 vyrážím. Směřuju nahoru na Kredarici (2500 m) a na Triglav (2800 m). Prve musím ujít asi 11 km na konec údolí k chatě Alžajev dom. Z části jdu po silnici a z části po stezce podél řeky. V půlce je vodopád Peričnik, tak se na něj jdu podívat – je to max 10 min zdržení. Když mám za sebou…
Sobota 20. června V noci docela dost pršelo. O půl šesté mě probudí hlasy venku. Vylezu na balkon a koukám, že přišli nějací výletníci. Prý jestli mě vzbudili. Říkám, že trochu. Zalezu zpět do postele, ale jim to zřejmě nedošlo a mluví hlasitě dál. Nasazuju špunty, ty fungují. Vstávám v 6:40, balím, v 7 je snídaně. Dostanu 2 volská oka! K tomu klasická kontinentální snídaně. Vyrážím v 7:45. Je pěkně mokro. Prve mě čeká postupné stoupání až na hřeben a…
Pátek 19. června Dneska nemám domluvenou snídani, mám nějaké svoje zásoby a brzo dojdu do údolí a tam bude obchod. Vzbudím se v 6, ale nechce se mi ještě vstávat, dobře se mi tu leží. Spalo se mi taky dobře. Vstanu někdy v 7 a vyrážím v 8. Prve mě čeká nějakých 1000 metrů dolů do údolí – do města Tržič. Jde to celkem dobře, po ránu mě sní nebolí ta pravá noha. V 8:50 jsem dole ve městě. Jdu…
Čtvrtek 18. června Thomas v 6 vstává a připravuje snídani. Já pomalu taky vstávám. Máme smaženou slaninu a vajíčka a polentu a zeleninu. Super. Loučíme se a vyrážím v 7:23. Jak si vsimnu odpoledne, nechal jsem tu prstové ponožky Injinji. Škoda. Snad to zvládnu i bez nich – ještě mám kompresní podkolenky a jedny tenké ponožky. Musím se v podstatě vrátit zpět, odkud jsem včera přišel. Akorát místo toho, abych se vrátil zpět na tu chatu a sedlo, tak volím…
Středa 17. června Probouzím se brzo, ale říkám si, že není kam spěchat. Vstávám v 7:30 a vyrážím v 8:34. Jsem vlastně pořád na trase SPP, akorát jsem kvůli sněhu musel vynechat kus na hřebeni – tím, že jsem včera přešel z Ledine na Češku koču, tak jsem si to trochu zkrátil. No, snad se sem vrátím jindy. Mají tu taky dva super bivaky, které bych chtěl vyzkoušet. Nyní sestupuju dolů do údolí Jezerska (850 m). Tam jsem asi za…
Úterý 16. června Budíka mám na 6:30. Vstávám a jdu rovnou na snídani. Dělám si dva čaje, takže se u toho trochu zdržím. Pak se sbalím a v 7:45 vyrážím. Dneska má pršet jen velmi málo, jestli vůbec. Ale pod mrakem bude celý den. Paní domácí říkala, že prve se jde hodinu velmi pozvolně na konec údolí a pak začne hlavní stoupání. A přesně tak to bylo! Za hodinu jsem nastoupal 300 m. A pak začlo brutální stoupání. Za další…
Pondělí 15. června Snídaně je domluvená na 8. Krátce po osmé tedy jdu do jídelny, ale nikde nikdo! Za chvíli se objeví paní domácí a prý že snídaně v 9, jestli je to Ok. No toto! Napodruhé se to povedlo. Dostal jsem chleba, nějaké dobré plátky sušené šunky, pak různé sýry, máslo, marmeládu, med. A k tomu jsem požádal o hodně čaje. Dostal jsem obří konvici! Po snídani jsem se ptal, jestli jezdí autobus do Solčavy, že bych si nakoupil….
Neděle 14. června Vzbudím se asi v 6. Vstávám 6:15 a jdu na snídani. Jídelna už je plná. Nasnídám se, sbalím se, vyčistím si zuby, rozloučím se s učitelkama a v 7:15 vyrážím. Jde to mnohem líp než včera! Prve musím naklesat asi 500 metrů. Jde to celkem hladce. Akorát to pravý koleno trochu zlobí. Ale vypadá to, že to je spíš úpon pod kolenem, nějak jsem si ho natáhl. To nejpozději za pár dní přejde. Po cestě potkávám lidi,…
Sobota 13. června Noc za moc nestála. Nevím proč, ale moc jsem se nevyspal. V 6 jsem si řekl, že ještě budu chvíli polehávat. Po sedmé jsem vstal, něco do sebe hodil, sbalil se a v 7:40 už jsem šlapal. Čeká mě ještě asi 17 km do Slovinj Gradce. Prve klesám. Proti mně jde nějaká mega velká skupina turistů. Je jich 20-30. Dojdu do ďolíku a pak zase stoupám. Od začátku mám problém. Včera jsem nevěnoval dost pozornosti lubrikaci a…
Pátek 12. června Budím se někdy v 6. Polehávám a ještě se snažím spát. Snídaně je až v 8. Tak to bych do té doby mohl vyřešit parkování auta. Před sedmou teda vyrážím autem do města do Hotelu City Maribor. Je to blízko, asi 5 minut jízdy. Auto parkuju v podzemní garáži a na recepci se domlouvám. Recepční je milá, všechno jde hladce. Pak jdu pěšky zpět do hostelu, trochu se balím a v 8 jdu na snídani. Nabídka je…
Čtvrtek 11. června Rozhodl jsem se jet autem. Je to nejrychlejší a v současné situaci by to stejně jinak moc dobře nešlo. České dráhy například zatím do Rakouska nejezdí. Regiojet ano, ale pouze do Vídně. Autobus z Grazu do Mariboru by byl taky dost nejistý. Vyrážím před druhou. Na Žabovřeské je mega zácpa, což asi není překvapení. Dál mě Google vede přes Břeclav. Tak snad to ví líp než já. V Břeclavi je další špunt. Ale pak už to jde…
Původně jsem myslel, že bych v květnu mohl jet do Skotska na Cape Wrath Trail. Pak přišel COVID-19. Ze Skotska tím pádem sešlo a během nejhorší fáze koronavirové krize nemělo moc smysl cokoli plánovat. Když v půlce května prolétla médii zpráva o tom, že Slovinsko jako první země v Evropě vyhlásila konec epidemie, tak jsem zbystřil. Už před časem jsem si četl o nové dálkové trase ve Slovinsku jménem Juliana Trail. Znovu jsem na to koukl, ale hned jsem viděl,…