Via Alpina 1: Den 6 – Grosse Scheidegg – Rostockhütte

Via Alpina 1: Den 6 – Grosse Scheidegg – Rostockhütte

Čtvrtek 4. 7. 2019

Vstávám po šesté, sbalím se, napiju čaje a sním trochu jídla a v 6:35 vyrážím z chaty. Akorát vidím, jak ti 3 Švýcaři, co tu taky spali, zrovna před minutou vyrazili.
image1.jpeg
Včera večer jsem si uvědomil, že to, co vidím z okna, je Eiger a Kleine Scheidegg – tam dnes jdu. A tímto pohledem se kochám i při počátečním sestupu do Grindelwaldu. Jde to rychle. Je to 1000 metrů a jsem tam asi v 8. Město se už probouzí a jsou tu samí turisti. Rychle pryč odsud.
Dojdu až dolů k řece, tu přejdu a můžu začít stoupat do Kleine Scheidegg. 
image2.jpeg
Cesta vede víceméně podél trasy zubačky. Kleine Scheidegg je sedlo, ze kterého jsou krásně vidět hory Eiger, Mönch a Jungfrau. Do sedla vede vláček z obou stran – od Grindelwaldu a Lauterbrunnenu. A dál se dá jet až na Jungfraujoch, což je ve výšce okolo 4 tisíc m. Je to jedna z top turistických destinací ve Švýcarsku (a taky jedna z nejdražších).
Někdy po desáté jsem v Kleine Scheidegg. Dávám svačinu. Není tu těch lidí zase tak moc. Až do té doby, než přijede vlak z Grindelwaldu s z něho vystoupí dav asiatů, kteří tu přestupují na další vlak na Jungfraujoch. Asi je čas jít dál.
image3.jpeg
Klesám do druhého údolí. Prve je tu Wengen. Když jsem tu byl před 16 lety, směly tu jezdit jen elektrická auta. Zdá se, že to už neplatí. Škoda. Kupuju zmrzku.
Pak pokračuju dál až na samé dno – do Lauterbrunnenu. Odtud pokračuju dál do Mürren. Cesta vede prve lesem a je dost strmá. A je dost parno a moc mi to do kopce nejde.
Najednou se ocitnu u železniční stanice Winteregg a ukazuje se, že procházka mezi touto stanicí a Mürren je velmi oblíbená. Je to totiž po rovině podél železniční tratě. Je tu roztroušených pár desítek lidí, kteří zřejmě přijeli stejným vlakem.
Jsem v Mürren. Je to velmi turistické místo. Jdu nakoupit do Coopu, zdržím se 15 min, rychleji to prostě neumím.
image4.jpeg
Je 14:18 a já vyrážím na závěrečný úsek k chatě Rotstock. Píšou 2 hod 10 min. Je to asi 500 metrů. Obloha se zatahuje. Do hodiny bude pršet. Omyl, začíná pršet už za 15 minut. Přidávám do kroku. Déšť je v pohodě, ale co když přijde krupobití jako včera.
image5.jpeg
image6.jpeg
Naštěstí zůstane u deště a v 15:30 jsem u chaty. Ptám se na počasí, váhám, jestli tu mám zůstat nebo zkusit jít přes sedlo dál.
image7.jpeg
Objednávám pivo a rozhoduju se zůstat. Je tu u stolu Francouz, co žije ve Slovinsku a jde přes různé stezky (hlavně Via Alpina červená) ze Slovinska do Chamonix. Už je na cestě 40 dní. S ním tu sedí Amík, co dělá solution architekta pro VMWare, tak se trochu bavíme o našem odvětví.
Chata je celkem malá a přišlo nakonec dost lidí. Je tu nahoře pouze velká noclehárna a vedle jedna menší. My tři jsme v té menší, ostatní v té velké. Takže máme spoustu místa, nevím, čím jsme si to zasloužili.
V 18:30 se podává večeře, ještě si k nám přisedají Briti – otec a syn. Venku se mezitím udělalo hezky, tak se jdem trochu pokochat a pak už jdem pomalu spát. Je asi 9.
40 km, stoupání 2419 m, klesání 2478 m. Celkem 227 km.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *