Via Alpina 1: Den 1 – Sargans – Elm

Via Alpina 1: Den 1 – Sargans – Elm

29. 6. 2019
Spím u kamaráda v Praze. Budík zvoní v 5:30. Ach ach, ještě bych spal. Snídáme. Let mám v 8:25. 6:08 mi jede tramvaj a před sedmou jsem na letišti.
Jdu na check-in. Letím se Sichuan Airlines a k nim do Číny asi ještě nedorazily vymoženosti jako on-line check-in. K odbavení mám stan a cepín obalené bublinkovou fólií a uvnitř malý nožík. Váží to 1,2 kg. Musím to odevzdat do nadměrných zavazadel, trochu paradox.
Všechno jde tak rychle a snadno, že si jdu ještě nakoupit do Billy. Pak bezpečnostní kontrola. Je tu malinko lidí, trvá to jen pár minut. Dojdu k bráně, letadlo už tu je, asi v 7:30 začíná boarding. Nikdo nikam nespěchá, všichni jsou v klidu. V letadle pak sedíme ještě půl hodiny a někdy v 8:45 vzlítáme. Je to A330, všude spousta místa. Už je to nějaký pátek, co jsem letěl s wide body.
Takže začátek výletu vychází skvěle! Má to jednu drobnou chybičku. Chtěl jsem zkusit sehnat místo u okýnka na levé straně, ale ráno u odbavení jsem na to zapomněl. Měl bych hezký výhled na Alpy. Ale tak nemůžu mít všechno.

Let je krátký, sotva hodinu. V 9:30 přistáváme v Curychu. Pak musím čekat na zavazadlo. Sice to trvalo, ale nakonec jsem se dočkal.

Pak rychle na vlak na Zurich Hauptbahnhof. Tady jsem trochu zazmatkoval, takže mi ujel vlak a další jel až za 14 minut (tedy 10:32)!
Na hlavním nádraží jdu koupit SIM. Na druhý pokus se to povedlo. Ale je to drahota. Yallo – 10 GB dat, neomezené hovory po Švýcarsku a EU, 30 CHF.

Akorát stíhám další vlak do Sargansu, v 11:12. Rychlé spoje jedou 55 min, tento o trochu dýl. Jedeme kolem několika jezer, je to krása. V cíli jsem 12:20. Kupuju zmrzku a pití (Rivella, samozřejmě) a v 12:30 začínám konečně šlapat!
Prve trochu úmorná cesta na slunku kolem zeleznice, pak na druhou stranu a ještě kus ulicemi po rovince. A pak už začínám stoupat. Stezka mě vede nad údolí. Nejprve musím rychle nastoupat 500 m (do 1000 m).

Pak trochu klesnu až k silnici v údolí, které mezitím nastoupalo. Cesta pokračuje podél řeky – na druhé straně vede silnice.
A pak už silnice pomalu končí a je tu poslední hospoda. Dávám si pivo a buchtu. Pivo 5 franků, buchta 8. To pivo mi tak zlý nepřijde. Zajímavé je, ze za stejných 5 franků tu mají i půl litra koly nebo Rivelly. Takže se asi budu držet piva.

Postupně stoupám a stoupám. Začínají se mi otevírat krásné pohledy. Nahoře je všude hodně sněhu.

Až asi v 6 konečně vylezu do sedla Foopass (2222 m). Potkám tu dva místní turisty, jsou to bratři. Jdou jen do Elmu a pak domů. Nabízejí, že můžem jít spolu. S díky odmítám, že dolů rád chodím rychle, ale třeba se potkáme nekde dole (nepotkáme).

Začínám sestup. Baví mě to. Teda aspoň ze začátku. Pak už je to hodně štěrková cesta, to už není taková zábava. Ale jde to rychle.

Jsem skoro dole v Elmu. Teď kde je ten veřejnej kemp?

Po chvilce váhání ho nacházím. Je skoro 9 večer. Je tu budka s umívárkou a záchody. A v lesíku posezení a pár míst na stany. U stolu sedí Anna a Rafael. Postavím stan a pak se s nima jdu bavit. Šli Te Araroa a ve stejné sezóně jako já (2017/2018)! Akorát začínali pozdeji, tak jsme se nemohli potkat. To je ale náhodička. Je to super s někým zavzpomínat na všechny ty místa. Spát jdeme v 11.
35 km, stoupání 2034 m, klesání 1400 m.













Napsat komentář