Pátek 5. 7. 2019

S Francouzem Thomasem jsme si domluvili, aby nám přichystali snídani už večer, abychom mohli vyrazit brzo. Vstáváme po šesté a v 7 vyrážíme. Počasí je super.

Prve nás čeká asi 600 metrů do prvního sedla. Jak se bavíme, tak nám to jde ráz dva a jsme tam přesně za hodinu.

V sedle je rozcestník a chvíli přemýšlíme, jestli neodbočit doleva nahoru a jít přes jednu další chatu. Ale mohlo by tam být hodně sněhu, bude jistější jít dolů.

Uplyne hodinka a jsme o 1000 m níž. Via Alpina by nás vedla ještě o 800 m níž do Griessalp, ale to nám přijde zbytečné, když stejně potřebujeme do dalšího sedla. Takže volíme alternativu a už zase stoupáme. Po cestě v jednom statku nakupuju kozí sýr.

V jednom svahu se pasou kozy a jak se objevím v jejich blízkosti, tak se nahrnou za mnou. Využívám příležitosti a jdu natočit video. Přesně po 2 vteřinách natáčení padám a natluču si levé koleno. Au. A bude to bolet hlavně při sestupu celé odpoledne. Za blbost se platí.

Za chvíli se připojíme na hlavní cestu do sedla a postupně předbíhám snad 10 lidí. Začíná sníh. Ale nic vážného, všechno je prošlapané. V posledním úseku jsou schody a je to hodně strmé a pěkná makačka.

Jsem v sedle, teď už jen 50 metrů výš k chatě Blümlisalphütte (2860 m). 11:30. Je tu krásně a mají tu dvě luxusní lehátka a jedno je volné! Už je moje!

Dávám si chleba s tím kozím sýrem. Je vynikající. A k tomu pivo. To je taky dobré.

Kochám se. Pak volám přátelům ve Frutigenu, že přijdu v 5 nebo 6.

O čtvrt na 1 si říkám, že už bych pomalu šel a tu přichází Thomas. Vyrážím tedy 12:30.

Čeká mě ještě asi 25 km a 2000 m klesání. Hurá do toho. První úsek se mi moc líbí. Krásné scenérie. Jak se blížím jezeru Oeschinensee, přibývá lidí.

Dojdu k jezeru. Wow, jsou tu davy. Kupuju zmrzku a jdu dál. Je to dalších 500 nebo kolik m do Kandestegu. Ted ještě asi 2 hodiny do Frutigenu. Tady už je slušnej hic a cesta není zajímavá. Je to dalších 500 m klesání. Není to moc zábava, ale už to nějak doklepu.

V momentě, kdy docházím ve Frutigenu k domu rodiny Rösti, tak zrovna Christian a Friedi přijíždějí na kolech! Hned jdu za nima do garáže a vítáme se. Neviděli jsme se 16 let. Je to příjemné shledání.

Večer vzpomínáme na staré časy a taky jim povídám o mojem výletu. Taky Christianovi pomáhám nainstalovat a zaregistrovat aplikaci Schweiz Mobil, má z toho radost a já mám radost, že jsem mohl být užitečnej. Zítra vyrážejí na svatbu k Bodamskému jezeru a zpět pojedou několik dní na kolech.

Dopisuju blog a spát jdu po desáté.