SPP: Den 7 – Možjanca – Koča na Kriški gori

SPP: Den 7 – Možjanca – Koča na Kriški gori

Čtvrtek 18. června
Thomas v 6 vstává a připravuje snídani. Já pomalu taky vstávám. Máme smaženou slaninu a vajíčka a polentu a zeleninu. Super. 
Loučíme se a vyrážím v 7:23. Jak si vsimnu odpoledne, nechal jsem tu prstové ponožky Injinji. Škoda. Snad to zvládnu i bez nich – ještě mám kompresní podkolenky a jedny tenké ponožky. 
Musím se v podstatě vrátit zpět, odkud jsem včera přišel. Akorát místo toho, abych se vrátil zpět na tu chatu a sedlo, tak volím cestu přímo na Storžič z jihu. 
Prve tak hodinu a půl trvá nástup zpět k hoře. A pak začne stoupání. Prve ke kostelíku se. Lorence (918 m). Tam dávám v 9:15 pauzu. 
Pak už začíná hlavní stoupání 1200 m až na vrchol. Je to brutální cesta. Ukazuje se, že opravdu neplatí, že čím strmější, tím efektivnější stoupání. Totiž člověk musí dělat vysoké kroky a to je namáhavější než dva menší kroky. Těsně před rozcestím v 1500 m dojdu starší pár. Jdou pěkně rychle! Uděláme společnou zastávku. 
Zbývá posledních 600 výškových metrů. To je ještě pořád dost. A je tak ještě strmější. Je to fakt dřina. Ale nakonec to skončí a v 11:47 jsem na vrcholu, hurá! Jsem v mraku, takže nic nevidím. Ale to neva. Pak se to trochu odkryje. 
Dávám tak 10 min pauzu a vydám se dolů. Člověku je rychle zima. Sestup mi nejde tak, jak bych si přál. Pořád mě trápí něco na pravé noze pod kolenem, nějaký ten úpon nebo co to je. Fakt by mě zajímalo, co to je, protože se mi to nikdy takto nestalo. Podobné to bylo před pár lety, ale tehdy to byl následek pádu. No, uvidíme, jak to půjde dál. No ale vždycky to postupně nějak trochu rozchodím a pak sestupuju aspoň souvisle přes 1000 m/hod. 
Když slezu asi do 1200 m, tak to začne být trochu hore dole lesem. Pak dojdu ve 13:30 k lovecké chatě a odtud začíná stoupák na kopec Tolsti vrch (1715 m). Takže hezkých 400 m. Hurá do toho. Vůbec ze mi už nechce. A je to hodně strmé, takže je to dřina. 
Ve 14:18 jsem nahoře. Začíná trochu pršet. Všude je tu spousta hoven, asi od ovcí. Teď ještě travers po hřebeni a pak konečně dojdu k chatě Koča na Kriški gori (1375 m). Jsou sice teprve 3 hodiny odpoledne, ale rozhoduju se zůstat. Mohl bych jít dal do údolí do města Tržič, ale nemůžu tam najít vůbec žádné ubytování. 
Chata je fajn, venku je hezké posezení. Postupně přicházejí lidi z údolí. To jsem ještě netušil, že z toho bude párty. Dokonce v 9 někdo začal hrát na akordeon, to už jsem byl ba pokoji. Vyspím se dnes? Nakonec skončili přesně v 10 jako když utne. Většina odešla do údolí, akorát nějaká ženská tu zůstala na noc a ještě o půlnoci jsem ji slyšel cosi povídat. 
21 km, stoupání 2251 m. Celkem 196 km. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *