29. 6. 2019 Spím u kamaráda v Praze. Budík zvoní v 5:30. Ach ach, ještě bych spal. Snídáme. Let mám v 8:25. 6:08 mi jede tramvaj a před sedmou jsem na letišti. Jdu na check-in. Letím se Sichuan Airlines a k nim do Číny asi ještě nedorazily vymoženosti jako on-line check-in. K odbavení mám stan a cepín obalené bublinkovou fólií a uvnitř malý nožík. Váží to 1,2 kg. Musím to odevzdat do nadměrných zavazadel, trochu paradox. Všechno jde tak rychle…
Rok se sešel s rokem nebo dvěma a je na čase zase zkusit nějaký menší přechod. Tentokrát padla volba na Švýcarsko a místní dálkovou trasu, která vede ze Sargansu na východě na hranicích s Lichtenštejnskem až do Montreux u Ženevského jezera. Celkem asi 380 km. Proč zrovna tato trasa? Alpy mám rád. Hodně jsem si to uvědomil na Novém Zélandu na přelomu 2017/2018, kde ty stezky často za moc nestály. (Ale tam to mělo zase jiná pozitiva.) Díval jsem se…
Pátek 26. dubna 2019 Vstávám a jdu na snídani. Bára mi včera říkala, abych si všiml, že na snídani to bude samej důchodce. A skutečně. Jsem tu zdaleka nejmladší. Jídlo ujde a dokonce mají bezlepkové suchary a toastový chleba. Zvažoval jsem několik možností, co dál. Nabízela se možnost, že bych pokračoval v chůzi pěšky z Los Realejos zpět do hor. Cestovat souvisle pouze po svých má svoje kouzlo. Ale představa mnoha hodin stoupání skrz civilizaci a pak lesem až na…
Od začátku roku jsem si nevybral ani jeden den dovolené a už to chtělo někam vypadnout a trochu něco pochodit. Navíc jsem se začal konečně cítit trochu líp. Začátkem dubna jsem vysadil lepek a zatím se zdá, že to pomáhá. V neděli 14. dubna jsem začal na Kiwi.com zkoumat, kam bych mohl jet, pokud možno co nejdřív. Vyšlo z toho Tenerife a v úterý o 3 dny později jsem kupoval letenku na další úterý. Už nějakou dobu jsem věděl, že…
Celý rok 2018 byl ve znamení toho, že jsem na tom nebyl zdravotně nejlíp. Krátce po návratu z Nového Zélandu v únoru jsem onemocněl a docela dlouho jsem se z toho nemohl dostat. V květnu a červnu jsem zase běhal, dokonce jsem si na konci června zlepšil osobní rekord na půlmaraton o 5 minut, ale pak se můj stav zase zhoršil. Posléze jsem zjistil, že jsem na jaře prodělal mononukleózu. Prý je běžné, že je pak člověk oslabený a náchylnější…
Sobota 29. září 2018 Vstaneme, trochu se najíme a asi v 8:38 vyrážíme. Do města Valldemossa je to jen kilometr. Doufáme, že si budem moct nakoupit nějaké jídlo, ale supermarket otevírá až v 9:30, tak dlouho čekat nebudeme. Kupujeme tedy v kavárně vodu a nějaké sladké pečivo. Pokračujeme dál. Z výšky 400 m stoupáme do 900 m. Tady se to trochu komplikuje. Postupujeme podle trasy, kterou David našel na serveru outdooractive.com. Většinu cesty kopíruje GR221, ale tady vede přímější a…
Na začátku července mi napsala kamarádka, že si s manželem koupili letenky na 4 dny na konec září na Mallorku a jestli nechci jet s nimi. Moc dlouho jsem se nerozmýšlel a koupil letenky taky. Jediný háček byl, že letenka tam byla v 5:15 ráno z Vídně a zpět do Vídně jsme se měli dostat ve 23:15. Ale to jsem naštěstí nemusel řešit – David s Renatou to nějak vyřeší a já se přidám. Nakonec se přidalo ještě pár dalších…
Pátek 16. února 2018 Vstávám brzo. Sbalím se, najím se a vyrážím na zastávku, kde mi za chvíli jede letištní autobus. Asi jedu zbytečně brzo, ale někdo mě strašil, že ráno se může cesta na letiště protáhnout i přes hodinu. A každopádně je lepší jet dřív a pak čekat, než se stresovat. Letí mi to v 10 hodin dopoledne. Moc jsem toho v noci nenaspal, tak to trochu doháním v letadle. V Kantonu (Guangzhou) mám tentokrát na přestup 7 hodin….
Původně jsem myslel, že o zbylých 7 dnech výletu (včetně cesty zpět) už nebudu nic psát. Ale když jsem se dneska konečně po půlroce odhodlal napsat závěrečný článek o vybavení a dalších věcech, tak jsem usoudil, že by to přece jenom chtělo napsat něco i o těch pár zbývajících dnech, co jsem na Zélandu měl po skončení posledního trailu – Hollyford Track. Neděle 11. února 2018 O půl deváté ráno mě v hostelu vyzvedávají David a Lauren se svým autem….
Sobota 10. února 2018 Chata byla plná k prasknutí, všech 12 matrací bylo obsazených. Ale nikdo nechrápal, takže jsem se vyspal docela dobře. První vstává Ester někdy o půl sedmé a pak já o tři čtvrtě na sedm. Vyrážím v 7:25. Dneska to bude snadné. Jdu pouze na začátek stezky k parkovišti asi 10 km. Je to velice rovná a rychlá cesta. Za hodinu dojdu Ester a asi v 9 jsem u auta. Mám náskok, tak se jdu ještě podívat…