Čtvrtek 4. 7. 2019 Vstávám po šesté, sbalím se, napiju čaje a sním trochu jídla a v 6:35 vyrážím z chaty. Akorát vidím, jak ti 3 Švýcaři, co tu taky spali, zrovna před minutou vyrazili. Včera večer jsem si uvědomil, že to, co vidím z okna, je Eiger a Kleine Scheidegg – tam dnes jdu. A tímto pohledem se kochám i při počátečním sestupu do Grindelwaldu. Jde to rychle. Je to 1000 metrů a jsem tam asi v 8. Město…
Středa 3. 7. 2019 V pokoji mám sice zatemněno, ale stejně se budím klasicky o půl šesté a pak pospávám. Budík mě budí v 6:40. Balím a jdu na snídani. Večer a ráno ještě prší, ale když před sedmou vyrážím, tak už neprší. Kdyby bylo takto pod mrakem celý den, vůbec bych se nezlobil. Prve trochu nastoupám k jezeru Tannensee a pak ještě víc na takový hřeben. Nalevo ode mě je hluboko pode mnou údolí a nad ním krásné hory…
Úterý 2. 7. 2019 Vzbudil jsem se někdy o půl šesté kvůli světlu, jako obvykle, ale pak jsem ještě pospával. Budíček 6:45, snídaně 7 hod. U snídaně potkám chodce, kterého jsem potkal už předchozí den, ale až teď se bavíme. Je z Lucernu a jde jen do Meiringenu. Vyrážím pár minut před osmou. Přede mnou je dlouhé stoupání, hodně dlouhé. Až do sedla je to 1800 výškových metrů. A protože jsme ve Švýcarsku, na konci vesnice je stanice lanovky a…
Pondělí 1. 7. 2019 Noc byla teplá. A krávy v protějším svahu cinkaly celou noc. Místy jsem měl trochu obavy, aby nepřišly až za mnou, ale pak jsem usnul. Vstávám asi 6:15, sbalím se a vyrážím. Nemám žádnou vodu, ani moc jídla. Takže doufám, ze ve vesnici Urnenboden něco nakoupím. Jsou to sotva 2 km. Ale obchod je zavřený. Tak jdu do hotelu a objednavám si snídani. Mají bufet za 16.50 CHF. Vidím, jak si paní balí svačinu – plněnou…
30. 6. 2019 Východ slunce je asi o půl šesté, takže se probouzím velmi brzo. Ale polehávám a vstávám někdy po sedmé. Nasnídám se a v 8 jsem připraven k odchodu. Ale moji noví švýcarští přátelé zrovna vstávají, tak zůstávám a povídáme. Společně vyrážíme v 9. Prve slezeme do vesnice, projdeme jí a pak začíná stoupání. První várka je z 1000 do 1600 m. Ne, že by šli Anna a Rafael úplně pomalu, ale zrovna když chci oznámit, že se…
29. 6. 2019 Spím u kamaráda v Praze. Budík zvoní v 5:30. Ach ach, ještě bych spal. Snídáme. Let mám v 8:25. 6:08 mi jede tramvaj a před sedmou jsem na letišti. Jdu na check-in. Letím se Sichuan Airlines a k nim do Číny asi ještě nedorazily vymoženosti jako on-line check-in. K odbavení mám stan a cepín obalené bublinkovou fólií a uvnitř malý nožík. Váží to 1,2 kg. Musím to odevzdat do nadměrných zavazadel, trochu paradox. Všechno jde tak rychle…
Rok se sešel s rokem nebo dvěma a je na čase zase zkusit nějaký menší přechod. Tentokrát padla volba na Švýcarsko a místní dálkovou trasu, která vede ze Sargansu na východě na hranicích s Lichtenštejnskem až do Montreux u Ženevského jezera. Celkem asi 380 km. Proč zrovna tato trasa? Alpy mám rád. Hodně jsem si to uvědomil na Novém Zélandu na přelomu 2017/2018, kde ty stezky často za moc nestály. (Ale tam to mělo zase jiná pozitiva.) Díval jsem se…
Pátek 26. dubna 2019 Vstávám a jdu na snídani. Bára mi včera říkala, abych si všiml, že na snídani to bude samej důchodce. A skutečně. Jsem tu zdaleka nejmladší. Jídlo ujde a dokonce mají bezlepkové suchary a toastový chleba. Zvažoval jsem několik možností, co dál. Nabízela se možnost, že bych pokračoval v chůzi pěšky z Los Realejos zpět do hor. Cestovat souvisle pouze po svých má svoje kouzlo. Ale představa mnoha hodin stoupání skrz civilizaci a pak lesem až na…
Od začátku roku jsem si nevybral ani jeden den dovolené a už to chtělo někam vypadnout a trochu něco pochodit. Navíc jsem se začal konečně cítit trochu líp. Začátkem dubna jsem vysadil lepek a zatím se zdá, že to pomáhá. V neděli 14. dubna jsem začal na Kiwi.com zkoumat, kam bych mohl jet, pokud možno co nejdřív. Vyšlo z toho Tenerife a v úterý o 3 dny později jsem kupoval letenku na další úterý. Už nějakou dobu jsem věděl, že…
Celý rok 2018 byl ve znamení toho, že jsem na tom nebyl zdravotně nejlíp. Krátce po návratu z Nového Zélandu v únoru jsem onemocněl a docela dlouho jsem se z toho nemohl dostat. V květnu a červnu jsem zase běhal, dokonce jsem si na konci června zlepšil osobní rekord na půlmaraton o 5 minut, ale pak se můj stav zase zhoršil. Posléze jsem zjistil, že jsem na jaře prodělal mononukleózu. Prý je běžné, že je pak člověk oslabený a náchylnější…