Dolomity 2023 – den 7: Santa Giustina – Belluno – Longarone – Rifugio Bosconero

Dolomity 2023 – den 7: Santa Giustina – Belluno – Longarone – Rifugio Bosconero

Čtvrtek 29. června 2023

Vstávám v 6:40. Částečně se balím a pak jdu na 7 na snídani. Je celkem Ok, ají je jogurt, tentokrát v kelímku. Ale například není žádné normální pečivo, ani máslo. O obojí si řeknu a dostanu. 

Po snídani si chvíli čtu, pak se balím a po osmé jdu na bus do Belluna, co jede 8:27 nebo tak. Je to opět náhradní doprava za vlak jako včera, takže jedu zadarmo. Protože v busu se lístky neprodávají a abych si instaloval nějakou appku, na to mě neužije. 

V Bellunu jsem v 8:45. Vyhlédl jsem si sportovní obchod. Potřebuju koupit nové boty. V těch mých se začaly dělat díry na patě a na levé se to postupně zvětšuje. Je tam takový měkký kousek uprostřed a jednou se do toho zapíchl ostrý šutr a od té doby už to jede. 

Obchod otevírá v 9 hod, dojdu tam akorát pár minut před, všechno vychází. Paní prodavačka je moc milá a mají spoustu bot na výběr. Prve dostanu dvoje boty Brooks. Pak Hoka a pak zahlídnu Altra Lone Peak a je to jasné – je to sázka na jistotu. A mají je v krásné žluté barvě! Ještě beru nějaké ponožky – ty moje už mají náznak díry na palci. 

Do krabice od nových bot dám ty staré a paní prodavačka mi to perfektně zabalí. To jsou služby!

Pak jdu na poštu odeslat balík s botama na reklamaci. Tady to trvá trochu dýl, přestože tu není moc lidí. Stojí to 24 eur, drahota!

Pak jdu zpět na nádraží, odkud mi pojede bus do Longarone, kde začíná Alta Via 3. Po cestě ještě kupuju nějaké pečivo. 

Někdy před 11. jsme na místě. Prve si dávám na lavičce svačinu a pak jdu ještě na zmrzku. A pak v 11:30 konečně vyrážím. 

Longarone

Čeká mě souvislé stoupání asi 1300 m. Prve po silničních serpentýnách. Místy je k dispozici zkratka, tak to zkusím. Jedna je Ok, ale další je šíleně zarostlá, prodírám se tím. 

Po 300 výškových metrech jsem na okraji nějaké vesnice. Hmm, možná jsem se mohl vyvézt nějakým autobusem. 

Pokračuju dál. Teď už jdu starou lesní cestičkou. Fascinuje mě, kolik jich tu je. Různě se kříží. 

Objevuje se i pastvina a střídá se s lesními úseky. Potkávám velmi mladá jehňátka a pastevce. Cesta začíná být dost zarostlá, postup je pomalý. 

Zhruba uprostřed nad stromy vykukují dvě chatky

Ve 14:53 se dostanu do sedýlka a pak už jen asi kilometr klesám k bivaku Tovanella. Jsem tu v 15:11. Myslel jsem, že tu dnes zůstanu. Mám dost jídla a taky bych ušetřil. Chatka není moc hezká. To bych zvládl. Ale horší je, že tu není nikde voda. Mám s sebou jen tak 7 dl. 

Takže si dám pořádnou sváču a v 15:40 pokračuju dál. Cesta je pořád hodně zarostlá. Prve je to taková pastvina, čím dál strmější, a pak začíná kleč a to je ještě strmější. Je to celkem brutál. 

Sedýlko

V 16:23 dojdu do sedýlka a teď přijde další brutální pasáž. Travers v suťovisku. Je to strmé a cesta dohromady žádná. A k tomu úseky, kdy se leze nahoru nebo dolů. Nevěděl jsem, že něco tak strmého je vůbec choditelné. Člověk se pořád učí. 

Na konci traverzu následuje mega strmé škrábání se do vrchu. Včetně úseku s ocelovým lanem.

A pak se dostanu na hřebínek a už je to lepší. A navíc jsou tu krásné výhledy. 

Ještě chvíli stoupám. Pak chvíli traverzuju po druhé straně a pak ještě dolu a nahoru a jsem v závěrečném sedle! Je 17:56.

Teď už jen sejít asi 600 nebo 700 m k chatě. Zadarmo to nebude. Je to hodně strmé suťovisko. V první části mi nezbyde než se klouzat sutí dolů. Je to nejefektivnější, ale moc to nemám rád, protože do tenisek se hned dostanou kamínky. 

Pak už je sklon lepší a nakonec už je to hezká cestička lesem. 

U chaty jsem v 18:35. Dobrý timing, protože večeře je v 7. Akorát se stihnu ubytovat, trochu opláchnout v bidetu (sprchu tu nemají, je tu málo vody) a můžu jít jist! Sednu si venku a borec mi tu připraví prostírání, super! Je hezky a je tu krásný výhled dolů do údolí a na okolní skalní štíty. 

Dnes to bude bez socializace. Vevnitř byli akorát dva starší Italové, co hráli karty. A po večeři přišel ještě jeden starší pár – taky Italové. 

Zaplatil jsem 59 eur (včetně 3 eur za 1,5 l vody) a teď dopisuju blog a mám hotovo a je 20:32. Pomalu si půjdu vyčistit zuby a do postele. 

V noclehárně svítí světlo, tak se ptám borca, co už leží ve spacáku, kde to vypíná, že to nemůžu najít. A prý se to zhasne samo ve 22 hodin. Fakt že jo. To jsou teda věci. Spím.

Dneska to byl teda den!

17 km, stoupání 2196 m, klesání 1217 m. Celkem 188 km.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *