Alpy 2022: den 2 – Gîte de Congerman – Lac d’Allos

Alpy 2022: den 2 – Gîte de Congerman – Lac d’Allos

Sobota 2. července 2022

Snídaně je domluvená na 7. V 6:45 slyším v kuchyni zvuky, tak vstávám. Balím. Jdu na snídani. K dispozici je všechno, co potřebuju. Pečivo, marmeláda (fíková, mňam!), máslo, džus, jogurt, med, čaj do velké misky.

Ještě jednou studujeme mapu – Bernadette mi dává nějaké tipy, kudy jít. Platím 50 eur a odmítám drobné zpět. Chvíli se dohadujem a pak zabere výmluva, že ty mince jsou moc těžké. Těch 43 bylo dokonce včetně vína, které jsem vypil.

V 7:30 vyrážím. Teda prve blbým směrem, tak za mnou B. běží a ukazuje mi, kudy. Oops.

Na začátek mě čeká stoupání pár set metrů lesem. Chvilku po osmé se dostávám z lesa ven. Je to nádhera! Jsou tu taková obří skalní břicha. A k tomu to ranní slunko. Teď už je to spíš takový travers. Jsou tu krásné výhledy na hory v dálce.

Těsně před devátou odcházím k rozcestí, kde stojí skupina turistů. Už už se chystají vyrazit, ale střihnu si to a jsem před nima. Jsou trochu hluční a chci jim co nejrychleji utéct, abych měl zpět ticho.

Stoupám ve svahu do takového sedýlka. Je to krátký úsek. V sedle (2472 m) jsem 9:15. Druhá strana je bomba. Je to taková velká zvlněná plošina pár set m pode mnou a nad tím další hory. 

Sestupuju dolů a pak trochu doprava směrem k jezeru. U jezera stanuje pár se psem. Na rozcestí se stáčím prudce doleva a teď půjdu celkem dlouho směrem na severozápad. Prve jdu po vrstevnici, ale pak začnu klesat. Dávám pauzu na svačinu. Je to tu hezké.

Kdybych pokračoval pořád dál, tak bych došel údolím až dolů do vesnice Colmars. Ale díky Bernadette vím, že potřebuju odbočit doprava a začít stoupat nad údolí. Začíná to někdy po půl 12.

Jak se dostanu nad údolí, tak mám zase hezké výhledy. Stoupám, stoupám a pak začnu klesat až k silničce, co vede do sedla Col des Champs (2087 m). 5 minut po ní jdu a za tu dobu projede jedna motorka a 3 cyklisti. 

Je 13:30 a dostal jsem se na takovou větší stezku. A teď co dál. Buď můžu pokračovat na východ a nakonec se dostat do Entraunes, kde začíná stezka GR52, což byl můj původní cíl. No ale koukám do mapy a víc se mi líbí jít na západ a zůstat víc v horách a dojít až na jakousi chatu (13 km a 900 m nahoru). Zítra bych se napojil na GR52 o kus víc na sever. Jo, to udělám.    Pokračuju teda na západ. Za 10 minut dojdu k místu s posezením a fontánou. Fontána je bohužel vyschlá. Následuje klesání pár set metrů serpentýnama v lese. Až dojdu dolů k divokému potoku. Vede přes něj visutý most. Ale než po něm přejdu, naberu si vodu, konečně.

No a teď už mě čeká souvislé stoupání asi 800 nebo 900 m. Je 14:15. Hurá do toho. Cesta je celkem mírná. Mám pocit, že se ploužím dost pomalu. Několikrát dělám pauzu. Prve normálně na jídlo. A pak znovu, když zjistím, že tu mám signál, i když slabý. Podaří se mi stáhnout nějakou knížku, ale jinak nic moc. 

Někdy ve 4 odcházím k úseku, kde jsou takové obří skalní stěny, které obcházím. Je to paráda.

Pár minut po páté jsem konečně v sedle. Na druhé straně vidím krásné jezero a u něj pár stavení – to bude moje chata. Sednu si na šutr s krásným výhledem a ještě trochu úřaduju. Podaří se mi uploadovat včerejší aktivitu a pak i přidat fotky na Stravu.

Začínám sestup k jezeru. Bude to ještě přes 3 km, až se mi to nechce věřit. Jde to hladce.

V 6 jsem u chaty. Hurá! Jdu se dovnitř zeptat na ubytko. Místo v noclehárně je. Cena s polopenzí je 41 eur. Beru to. Večeře bude v 7.

Zaberu postel v noclehárně, dávám sprchu, peru oblečení a pak zkontroluju místní otevřenou bivakovací místnost. Vypadá dobře! To bude lepší než se tísnit s nejmíň 10 dalšíma lidma. Jdu teda za chatařem, jestli to můžu změnit a prý že OK.

Přendám si věci a je akorát čas na večeři. Posadí mě vedle páru, co mi před chvílí blokoval sprchu. Dáme se do řeči. Jsou to učitelé. Ona učí tělocvik, on dějepis a zeměpis. Bavíme se o turistice a pak trochu o covidu. Na večeři je prve cizrnový krém a pak lasagne. Obojího je dost i na přidání. A pak dezert z listového těsta. Dám si k tomu dvě skleničky růžového vína, to je tu populární. Celkově je tu hodně živo. Prý je to sem od parkoviště jen asi 3/4 hodiny pěšky. Tím se to vysvětluje.

Asi o půl deváté mám dojezeno, dopito a zaplaceno. Sednu si před svůj bejvák a dopisuju blog.

Mohl jsem si obejít jezero, je to jen 3,7 km, ale už mám dnes chození dost.   

Dnes to bylo opět fajn. Snad to tak bude pokračovat. Akorát mě trochu znepokojuje fakt, že na stezce asi nepotkám žádný obchod. Možná budu muset někde udělat odbočku. Zatím ještě něco mám, ale ubývá to.

Teď je 21:10 a asi brzo půjdu dovnitř a něco si před spaním pustím.

38 km, stoupání 1928 m. Celkem 60 km. 

P.S.: Při posílání minulého článku mi asi 4x spadla aplikace Mail, když jsem přidával fotky. Fakt nechápu, proč to má Apple po tolika letech stále tak rozbité. Nemám na to nervy. Takže budu posílat články ne fotek a fotky doplním později. Fotky jsou taky na Stravě a na mapce. 

 
 
 

Napsat komentář