Středa 17. ledna 2018

Dánky vstávají v 6, tak se přidávám a vstávám v 6:15. Vyrážím v 7:17. Na začátku trochu poprchává. První kilometr či dva je ve vysoké trávě, takže jsem z toho poněkud mokrý.

Pak pokračuje cesta lesem. Je to celkem příjemná cesta. Zezačátku to jde i přes 4 km/h, tak se to zpomalí a pak zase zrychlí. Ke konci zase trochu mrholí, ale v lese to na mě nepůsobí.

Přejdu přes řeku, vylezu kousek výš a jsem u chaty. Bylo to 14 km a teď je 10:37.

Počasí nevypadá vůbec dobře. Co budu dělat? Ze všeho nejdřív se najím. Zásoby se mi tenčí, ale ještě mám pšeničné placky a arašídové máslo a nutellu.

Přede mnou je 8 km ke kempovišti (prý 6 hod) a pak 25 km až k silnici (prý 8 hodin), na kterých se nesmí kempovat. U silnice je snad něco jako hostel. Původně jsem zvažoval dnes dojít až tam. Ale vypadá to na déšť a já mám v dešti rád střechu nad hlavou. Tak se rozhoduju zůstat tu na chatě. Kupodivu z druhé strany od kempu nikdo nejde a zůstane to tak až do večera. Aspoň mám čas si přečíst poslední vydání Respektu. Přes odpoledne místy prší, asi jsem udělal dobře. Kupodivu je pořád hodně teplo a občas i vykoukne slunko.

Snad zítra nebude pršet a dojdu až k silnici. Je to tu docela izolované místo, sice žádné velké hory, ale hluboké lesy nebo těžko prostupná luka. K silnici je to na obě strany v podstatě celodenní výlet.

Je 20:00 a ležím v posteli, poslouchám Stinga a asi si ještě budu číst. Zítra by se mi mohlo podařit vstát brzo.