Te Araroa: Den 29 – Royal Hut – Lake Tekapo

Te Araroa: Den 29 – Royal Hut – Lake Tekapo

Pondělí 1. ledna 2018
Nový rok 2018 je tu! Vstávám v 6:45 a vyrážím chvíli po Lukovi a D+L v 7:45. Francis vyrazí pár minut po mně.
Čeká nás stoupání do nejvyššího místa stezky Te Araroa – Stag Saddle (1925 m). Mělo by to být 500 výškových metrů. V noci trochu poprchávalo, takže je všechno mokré. Teď je ale krásně jasno, přesně jak jsme si přáli. Akorát místy je mlha, ale ta snad časem zmizí.
Jde mi to dnes zkraje docela pomalu. Ale pomalu postupuju výš a výš, až konečně vylezu do sedla. Trvalo mi to 1 hod 40 min. Je to tu hezké.
Když se člověk podívá zpět, tak je v dálce pod ním mlha. Ze sedla ale nejsou vidět žádné velké vrcholy. Oficiální stezka hned klesá dolů do údolí. Ale my dnes všichni máme v plánu alternativu – ze sedla uhnout doprava na hřeben a po něm sejít až dolů a pak se napojit na hlavní cestu.
Přesun na boční hřeben trvá asi 15 minut a rozhodně to stojí za to.
Najednou se otevírají pohledy na celý masív Jižních Alp. Uprostřed je Mount Cook, nejvyšší hora Nového Zélandu (přes 3700 m). Nalevo je pak vidět Lake Tekapo, kam dnes dojdeme. Je to bomba. Asi nejlepší výhled, co jsme tu zatím měli a navíc je hezky a ani nefouká. Dojdu D+L a sedíme a kocháme se. Je tu i signál, tak pak volám pár lidem a přeju šťastný nový rok. Za chvíli přijde i Francis. Nejraději bychom tu seděli celý den. Luke si vylezl po hřebeni až na vrchol, my ostatní jsme nastoupili na hřeben až o kus dál.
Pokračujeme dál. Následuje několik km po hřebenu postupně dolů. Celou dobu ten super výhled víceméně zůstává.
Pak cestička vede až dolů k jedné soukromé chatě. Od ní se odbočí doleva na polňačku a pak je to 3 km k další chatě, kde se napojím zpět na hlavní trasu.
U chaty kempují dva mladí Francouzi, co jdou NOBO, ale jen kousky TA, ne celé. A taky Polka paraglidistka. Prý nejvíc uletěla před pár dny naráz 180 km. Wow.
Odtud už pokračuju společně s D+L až dolů k silnici u jezera. Jdeme ještě 1,5 km, až najdeme dobré místo na kemp.
Je 17:15. Je tu velký strom, jediný široko daleko. Za stín jsme rádi, protoze slunko dnes pěkně peče. Ze všeho nejdřív se s Davidem koupeme v jezeře. Je to osvěžující. Pak si vařím večeři. A pak tak různě posedáváme a postupně přichází i Francis a Luke.
Teď je 21:05, sedím na břehu jezera a proti mě je slunko, které bude brzo zapadat. O kus vedle sedí Luke. Ostatní už jsou ve stanu. Můj je na slunku, takže v něm asi ještě je horko. Je to tu idyla. Dnešní den byl fakt hezkej.
37 km, stoupání 1008 m. Celkem 917 km. 

Napsat komentář