L1: den 5 – Zwieselstein – Ramolhaus

L1: den 5 – Zwieselstein – Ramolhaus

Čtvrtek 6. července 2017

Budíček mi zvoní v 6:30, protože snídaně je v 7. Ale ještě bych teda spal. Nedá se nic dělat. 
Balím a v sedm jsem v jídelně. Wow! To je aspoň pořádnej bufet! Tady dostanu svoje prachy zpátky! Haha. Tím pádem se snídaně trochu protáhla a startuju kolem osmé jako obvykle.

Volím cestu nad údolím řeky Gurgler Ache. A bylo to správné rozhodnutí. (V této části bylo totiž víc možností.) Za 1 hod 40 min vystoupám 900 m k jezeru Nedersee (2400 m). Je krásně, nefouká, nikdo tu není, tak se rozhoduju chvíli zůstat. Přeperu kompresní podkolenky, kraťasy a triko. Koupu se. Pak se trochu sluním. Po 45 min opět vyrážím.

Cesta vede pořád nad údolím směrem na jih k velkým horám. Takhle jsem si to představoval. Krásná procházka. Pořád je to lehce hore dole a pak asi 200 m dolů, kde se to navazuje na hlavní cestu z Obergurglu na Ramolhaus.

Původně jsem myslel, že teď už to bude jen kousek, ale to je omyl. Chata je ve výšce 3000, což jsem nečekal. Takže to trvalo trochu dýl. Na chatě jsem okolo druhé. Potkávám tu opět Saskiu a Eikeho, kteří se do Obergurglu svezli autobusem.

Váhám, jestli mám zůstat nebo jít dál. Je tu totiž fakt krásně a další chata na mojí trase je o 500 m níž, to nebude tak super.

Dozvídám se, že by mělo jít vylézt na kopec nad chatou – Hinterer Spiegelkogel (3426 m). Tak tím je rozhodnuto. Dám si pivo a oběd, pak se připravím a jdu.

Vyrážím ve 3. Prve musím kousek po stejné cestě jako půjdu zítra – kus přes sníh. Pak začne stoupání, ale to je pořád Ok. Jsou tu lana a kramle. Jakmile vylezu na hřebínek, tak to začne. Je to velice technické, skála je nestabilní, občas je to skoro lezení. Ale i tak to docela jde a přesně za hodinu jsem nahoře. Tam se 5 minut kochám a pak rychle dolů.

Jsem zpět v chatě a ještě zbývá víc jak hodina do večeře. Venku je pořád ještě krásně, tak sedím na terase a relaxuju. A píšu blog.

V 6 je večeře. Sednu si k Eikemu a Saskii. Prve je moc dobrá cibulová polévka. Pak zeleninový salát. A pak těstovinový bufet. Člověk si nabere na talíř těstoviny a pak omáčku a sýr. Omáčky: bolognese, sýrová s gorgonzolou, zeleninová s rajčaty, basilkové pesto. Dal jsem si prve zeleninovou a na druhé kolo tu sýrovou. A pak ještě dezert – panna cotta. Mňam to bylo.

Tak různě klábosíme, popíjíme. Pak jdem ven sledovat červánky. Sejde se nás tam hodně, tak probíráme všelijaké věci.

O čtvrt na deset se vrátím dovnitř ke stolu a ostatní už jsou fuč. Tak dopiju pivo a jdu taky spát. Je 10 a jdu spát.

23 km, stoupání 2414 m, klesání 935 m. Celkem 155 km, stoupání 11014 m, klesání 8816 m. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *