NZ: Den 58 – Freshwater Hut – Invercargill

NZ: Den 58 – Freshwater Hut – Invercargill

Úterý 30. ledna 2018
Vstáváme před půl sedmou. Josh vyráží dokonce v 6:45. Pak jdou Belgičani a pak v 7:15 já, Luke si teprv čistí zuby, když odcházím. Ráno byla trochu mlha, ale teď už se vyjasnilo a vypadá to na krásnej den.
David a Lauren nám v Intentions Book nechali vzkaz, že ať si užijeme stoupání 350 m od chaty. Tak čekám, kdy to přijde. První asi 2 km nic. A pak to začne. Ale není to brutálně strmé, dá se to.
Stoupám, stoupám, až ke konci stoupání dojdu Belgičany. Pak ještě kousek a pak zas dolů a pak hodně hore dole. Kvalita stezky je dost nekonzistentní. Místy je to fakt dost bahnité.
K chatě North Arm Hut je to nakonec přes 3 hodiny. Je to chata na Great Walku, takže odsud už bude krásná cesta. Před chatou svačí Josh. Svačím taky.
Ještě pořád jsem se nerozhodl, jestli stejně jako ostatní jdu dnes do Obanu a trajektem pryč, anebo od této chaty půjdu na sever a pak do Bungaree Hut (kde jsme spali první noc) a zůstanu ještě den či dva – jídla mám dost a je to zadarmo a pokud by bylo hezky, tak bych si ještě mohl užít trochu pláže a moře. Chatař říká, že zítra odpoledne má začít pršet. Hmm. Rozhoduju se, že teda padám pryč, týden asi stačil.
Jdem společně s Joshem. Je to hotová dálnice! Když jdeme asi hodinu, dojdeme k odbočce do jednoho zálivu, je to jen pár minut. Času máme dost, trajekt jede až 14:30, tak se jdu vykoupat. Je to krása. Pobřeží je tu dost členité a je tu pár ostrůvků, takže tu ani není vidět moře. A tím pádem je tu klidná hladina bez vln. Je jasno bez mráčku. Voda je trochu studená, ale na osvěžení je to fajn. Pak čekám, až trochu uschnu a pak pokračujeme dál.
V Obanu jsme asi ve 14:45. V DOC Visitors Centru vracím mapu (měl jsem ji půjčenou za 5 dolarů) a pak jdeme do terminálu vyřídit lístky na trajekt. Pak ještě kupujeme nějaké jídlo v samošce a pak čekáme na trajekt. Když už skoro máme nastupovat, tak si všimnem, že tu čeká i Luke. Dám batoh do vozíku na odbavení a zapomenu, že jsem vedle odložil hůlky. Nalodíme se a zkraje je poučení o bezpečnosti a pak holka z přepravní společnosti říká, jestli někomu nechybí hůlky. Uff, ještě že tak.
Cesta trvá hodinu. Pak jdem s Joshem na silnici stopovat. Luke na to jde přímo – obchází lidi na parkovišti, jestli by ho někdo nevzal. Chvilku jdeme po silnici a najednou jede Luke v něčím autě. Zastaví i nám. Trochu je nám borce líto – 3 smradlaví hikeři v malým autě. Ale borec – Němec – říká, že je to Ok, že taky rád chodí a sám byl často v podobné situaci, takže rád pomůže, super.
Doveze nás až skoro k hostelu, kde jsme si předem zajistili ubytování. Je asi 17:45. To nám to hezky vyšlo. V hostelu Southern Comfort potkáváme Erika! Zrovna se dnes vrátil z Bluffu – dokončil Te Araroa. Potkal jsem ho poprvé ve Wellingtonu.
Zatím je pořád krásně a teplo. Ale podle předpovědi má zitra odpoledne přijít tropická bouře a má pršet až do čtvrtečního večera. Přemýšlím, co budu dělat. Zůstanu určitě ještě další noc a pak uvidím.
23 km, stoupání 1034 m. Celkem 1796 km. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *