NZ: Den 53 – Bungaree Hut – Yankee River Hut
Čtvrtek 25. ledna 2018
V 6 se vzbudím. Otevřu oči, kouknu skrz okno ven a čumím. Je to kino. Celá obloha je oranžová a celé se to odráží na hladině moře. Nevím, jestli jsem někdy viděl tolik oranžové naráz! Chvilku se kochám, pak zavřu oči a spím dál.
V 6:45 vstáváme. Rybáři z druhého pokoje byli asi celou noc vzhůru a teď postupně všechno balí. Prý snad i něco chytili. My snidáme, balíme a pak v 7:45 vyrážíme.
Další chata je vzdálená 11,5 km. Je to víceméně podél pobřeží, ale většinu cesty v lese. A když v lese, tak co? Tak hore dole! Vypadá to, že bude pršet. Pak i trochu prší, tak si obleču bundu, ale je mi v ní horko a stejně déšť brzo zeslábne, takže bunda jde dolů.
Máme štěstí, vidíme našeho prvního kiwi!
Na chatu Christmas Village Hut dorazíme kolem jedenácté – šlo to docela rychle. Obloha je pořád zatažená. Obědváme. Od chaty se dá jít na nejvyšší vrchol ostrova – asi 1000 výškových metrů. Jenže teď je všechno v mracích, takže to nemá cenu. Místo toho půjdeme na další chatu. Po chvíli do chaty přijde borec, co tu spal a ráno šel na ten kopec. Potvrzuje nám, že nic neviděl.
Asi ve 12 pokračujeme dál. Na další chatu je to 12 km a podle značení opět 6 hodin. Cesta je pořád stejně ok, jako byla ráno. Ale přece jen je to docela unavující, jak je to pořád nahoru a dolů. Oba se shodujeme, že nás to možná nebude bavit 9 dní a možná si to zkrátíme. To se rozhodneme až dojdeme asi za 3 dny do Mason Bay Hut, kde se cesta dělí. Ale ty pláže jsou tu super. A v lese jsme potkali ptáka kiwi, maskota Nového Zélandu! Byl hrozně blízko a moc se nás nebál a šel ještě blíž k nám! Po cestě jsme taky potkali Francouzku, co šla opačným směrem. Ani ta před náma neutekla do lesa.
K Yankee River Hut dojdeme asi v 15:40. Mezitím se vyčasilo a svítí sluníčko. Chata je u řeky kousek od kamenité pláže. Je to tu hezký.
Okoupu se v řece, i když to moc nejde, protože je hodně mělká. Luke jde sbírat mušle nebo něco takovýho. Pak sedíme kousek nad mořem a vyřizujeme internety – pevnina je asi 30 km přes moře na sever a kupodivu je tu signál.
Pak se vrátíme do chaty a vaříme – mimojiné mušle. Ochutnám jednu a není to žádná sláva. Je v tom trochu písku. Lepší by asi bylo ulovit nějakou rybu.
Teď je 19:30 a Luke už má vyčištěné zuby, tak asi půjde spát. Já si asi ještě budu číst.
24 km, stoupání 1137 m. Celkem 1708 km.