Te Araroa: Den 43 – Careys Hut – Mavora Lakes Rd
Pondělí 15. ledna 2018
Vstáváme v 6:30. Vyrážím 7:20. Prve mě čeká 10 km po polňačce podél jezera. Jde to celkem rychle a jezero je hezký.
Po dvou hodinách dojdu na jižní stranu prvního (severního) jezera. Je tu základní kemp, což znamená několik kadibudek a kasička, kde by každý měl zaplatit za kempování. Je tu docela dost aut a stanů. Odtud už vede štěrková cesta. Ovšem naše stezka nás vede po visutém mostě na druhou stranu řeky, co v ní ústí jezero. Přejdu řeku a dávám pauzu.
Dál cesta pokračuje dál na jih podél jižního jezera Mavora. Je to hezká lesní cesta. Většinu času dokonce po rovině! Užívám si to.
Následuje další visutý most, ale TA pokračuje pořád po pravém břehu na jih. I tady je stezka fajn. Teď už podél řeky – jezero skončilo.
U třetího mostu je varování, že TA sice vede dál na jih, ale po hodině je třeba řeku přebrodit, takže pokud je moc vody, tak se má přejít most a pokračovat po levém břehu a pak se napojit. Trochu nám uniká, proč teda ta stezka nevede přes ten most a po druhé straně, proč máme brodit? Ale pokračuju dál a Kanaďani taky.
Když dojdu skoro k brodu, tak dávám obědovou pauzu – je tu potok, tak z něj beru vodu a filtruju. Ke konci pauzy mě dojdou D+L, takže jsem pak 5 minut za nima.
Prebrodím řeku a začíná očistec. Hrůza. 16 km podél mezi plotem a řekou, je to hodně zarostlé. Někde je vyšlapaná hezká cestička, ale většinou spíš ne.
Tak jdeme pořád dál a dál. Zrovna jsem vepředu já a těsně před silnicí jdu k řece nabrat vodu a posilnit se, jsem ko. Mezi tím mě predejdou D+L a o 100 metrů dál za brankou se zastaví, že tam zakempujou. Takže když je zase dojdu, tak taky zastavuju. Je to docela dobré místo. Akorát že tu nikde není stín a slunko dnes šíleně peče. Máme toho už dnes docela dost. Večeříme a čekáme, až slunko zaleze, abychom postavili stany. Stavíme je kolem deváté. Už jsem pěkně dlouho nespal ve stanu!
Teď je 21:21 a pro dnešek končím.
42 km, stoupání 314 m. Celkem 1405 km.