Před pár dny jsem konečně zpracoval všechny fotky z výletu do USA, tak bych při té příležitosti rád napsal pár poznámek. Začnu tím, že jsem nikdy nebyl nějakým velikým fanouškem Ameriky. Už dlouho jsem se tam chystal, ale dlouho k tomu nedocházelo, protože to prostě nemělo dostatečně velkou prioritu. A proč jsem tam chtěl jet? Těch důvodů je několik. Jednak tam mám strýce s rodinou, tak jsem je chtěl konečně navštívit. A pak jsem se chtěl na vlastní oči přesvědčit, jak to tam všechno vypadá – všichni to známe z filmů a z médií, tak jsem si říkal, že to chce vyzkoušet, jestli je to všechno takové, jak se to zdá.

Na výlet jsem si vyčlenil 2 týdny v dubnu – využil jsem dvou volných dnů okolo velikonoc. Strýc bydlí v předměstí Chicaga, a tak byla volba destinace celkem jasná. Jenže co dělat v okolí Chicaga 2 týdny, že? Teda Chicago je samo o sobě dost zajímavé, ale nechtěl jsem být jen pořád ve městě a co týče nějakých parků apod., tak Illinois bohužel moc nemá co nabídnout. Po několika dnech průzkumu jsem se rozhodl strávit druhou polovinu dovolené v Las Vegas a okolí. Ne že by mě lákalo Las Vegas samotné, to opravdu ne, ale v jeho okolí je spousta zajímavých národních parků. Jak se později ukázalo, chtělo by to aspoň 2 celé týdny, abychom je všechny stihli.

Takže nakonec to vypadalo tak, že první týden jsem strávil v Chicagu a okolí, pak jsem na víkend odjel dolů do St. Louis navštívit pár přátel, které jsem před 3 lety potkal v Brně, když byli na turné s Columbia University Singers a my jsme s nima měli koncert v Červeném kostele v Brně. Pak jsem v pondělí ráno odletěl do Las Vegas, kde jsem se opět potkal s bratrancem. Půjčili jsme si auto, takže krom Las Vegas jsme viděli Lake Mead, Hoover Dam, Grand Canyon a Red Rocks v okolí turistického centra Sedona. V pátek jsme se vrátili do Chicaga, abych v sobotu odletěl zpátky domů.

Fotky

Tady jsou nějaké ty fotky. Nejprve Chicago:

Chicago

Dále St. Louis a Columbia (kde se nachází University of Missouri aka Mizzou):

St. Louis

Las Vegas:

Las Vegas

A nakonec nějaké ty parky:

Grand Canyon and more

Dojmy

A máme tu oblíbenou kapitolu – dojmy. Jak se mi to všechno líbilo? Ehm, popořadě. Když mě strýc s bratrancem vyzvedli na letišti O’Hare, jeli jsme asi hodinu k nim domů. Byl to trochu zvláštní pocit, ale nebyl to šok. Měl jsem pocit, že je všechno tak, jak jsem si to představoval – velké vzdálenosti, velká auta, všichni všude jezdí, bez auta člověk nemá šanci. Později jsem si uvědomil, že v Americe fakt není jednoduché žít zdravě. Jednak se opravdu všude jezdí autem. A pak když si zajdete do restaurace tak je to tu znovu – všeho je spousta, všude vám nabízí za pár centů upgrade na větší porci. Jak potom nemají být často tlustí?

Taky mě překvapilo, jak je to předměstí obrovské a že je to prostě ulice vedle ulice. Občas nějaký lesík. Ale celkově jsem z toho měl dojem, že není úniku. Prostě pořád samé domy a další domy a zase domy. To už lepší bylo Chicago samotné, kde byly alespoň všelijaké parky všude na dosah.

Během letu do Las Vegas jsem pochopil, proč většina obyvatel žije na východní půlce kontinentu. Velkou část tvoří vyprahlá půda anebo hory. Pro někoho asi žádné překvapení, ale já nikdy na zeměpis nebyl dobrej 🙂 Co se týče Las Vegas, tak ještě pořád si nejsem jistý, jak svůj pocit z něj pojmenovat. Několik lidí se mě později ptalo, jak se mi líbilo. A já nevěděl, co na to odpovědět. Rozhodně nemůžu říct, že se mi to město líbí, ale jednoduše říct „nelíbí“ by taky nebylo fér. Řekl bych, že je to něco tak bizarního, že to musíte vidět na vlastní oči. Všechno je tak umělé… Umělá Eiffelovka, umělé Benátky, umělý New York, umělá pyramida se sfingou. Všechno je monstrózní. Opravdu zvláštní místo. Jsem rád, že jsem to viděl, ale jeden den mi stačil a pak už jsem se těšil ke Grand Canyonu 🙂

No a ty parky… Ta vyprahlá měsíční krajina v Arizoně má něco do sebe. V Evropě asi nic takového nenajdete. Takže to byl zážitek. Ale popravdě po pár dnech už se mi to trochu zajídalo – asi to bylo tím, že mám rád zeleň a tam jí moc nebylo. Samozřejmě, USA toho nabízí mnohem a mnohem víc, než my jsme viděli. Takže tohle se vztahuje hlavně ke Grand Canyonu a okolí. Zajímavé je, že se tam ta krajina hrozně rychle mění. Chvílí žádná zeleň, žádný život, pak najednou různé keříky, pak i vyšší stromy a nejvíc ze všeho mě překvapila Sedona, která je sice jen asi 100 mil na jih od GC, ale najednou je tam všude zeleno. Byla to příjemná změna.

Celkově to byl hezký výlet. Jsem fakt rád, že jsem se tak konečně podíval. Není to místo, kde bych chtěl žít, dost věcí by mi tam vadilo. Ale je to tak velká země, že si tam určitě každý může najít to svoje. A já jsem si uvědomil, že 2 týdny jsou přece jen dost málo, takže bych se tam rád zas někdy podíval, i když netuším, kdy to bude.