Sobota 16. dubna 2022

Vstávám asi tak v 7, balím a v 7:43 vyrážím. Procházím kolem obchodu. Zastavuju. Nakupuju nějaké dobroty a před obchodem snídám.

Pak pokračuju dál. Vrátím se zpět nahoru na stezku stejnou cestou, jako jsem sem včera přišel.

Kousek nad rozcestím, kde jsem se včera odpojil od WHW, potkávám chodce, kteří tu přímo u stezky zakempovali a teď snídají. Stezka stoupá vzhůru, až do výšky 340 m. A pak zase dolů. Až v 9:30 přejdu přes hlavní silnici a pokračuju po menší asfaltce.

Procházím kolem statku a kempu. Pak přejdu znovu přes hlavní silnici a jdu kousek nad ní po druhé straně.

Kolem 10:30 docházím do městečka Tyndrum. Je tu několik obřích kempů.

A taky několik restaurací, hotelů a obchodů. A spousta lidí. Nakupuju zase nějaké jídlo a dávám pauzu na jídlo. Pořád tak nějak mrholí.

V 11:11 pokračuju z městečka pryč. Následuje 10km úsek po takové polňačce. Prve do kopce až do lokálního maxima 340 m a pak zase dolů až na silnici.

Trápí mě koleno. Nebo teda spíš asi nějaké vazy. Problém je na vnitřní straně na takovém nejvystouplejším bodě. Už se mi stalo při výletech víckrát, že jsem si na tomto místě všiml bolesti při ležení, když byla noha na noze, ale většinou to pak nějak přešlo. Tentokrát se to postupně zhoršovalo, až jsem měl problém kvůli bolesti jít. Asi ve 2 jsem se dobelhal do Bridge of Orchy, což je malá vesnice, kde je konec etapy. Asi nezbyde, než to tu dnes zabalit. Je tu hotel s restaurací. Sedám tam a dávám si polívku a pivo. Ptám se, jestli mají pokoj. Jo. Stojí něco přes 200 liber. OK, tak to si raději postavím stan kousek vedle u řeky. Docela dost tu fučí. Stavím stan tak, aby byl správně natočený vůči větru.

Stačila hodinka klidu a noha už je lepší. Doufám, že zítra to bude lepší. K večeru jdu znovu do hospody, tentokrát si dávám burger. Úplně mě nenadchne. Ale na pohled vypadá skvěle a Američanka u vedlejšího stolu říká, že mi závidí. Má velkou nadváhu a jde pár dní po WHW. Před chvílí prohlásila toto: „We hike for the views. It’s not pretty, it’s not comfortable, it’s none of that.“ Tak to bychom se asi neshodli. Teda jasně, dnes jsem si to kvůli tomu kolenu moc neužil. Ale jinak právě proto mám rád ultralight – abych se mi šlo lehce a pohodlně a nebylo to trápení s mega těžkým batohem na zádech.

Ještě za světla jdu spát.

23 km, stoupání 517 m. Celkem 101 km.