Úterý 26. září 2023

Vstávám chvíli po sedmé. Moc dobře jsem se nevyspal. Jednak byl včerejšek dost dlouhej a pak jsem se ještě dorazil pivem, což taky nepomohlo. Koketuju i s myšlenkou, že si dám volný den tady v kempu. Ale ne, to by bylo asi příliš. Dojdu na chatu Cabane de Moiry – bude to rozhodně kratší den, i když dost do kopce. 

Vyrážím až v 9:44. Prve vystoupám asi 250 m do vesnice La Sage. Tady se napojím na hlavní stezku, která vede přes sedlo k přehradě Moiry a pak dál přes další sedlo do Zinalu. (Ale já před přehradou uhnu doprava směrem k chatě.)

Jde mi to dnes pomalu, ale naštěstí nikam nespěchám. Když mám za sebou 650 výškových m, tak dávám svačinovou pauzu. Zrovna jsem došel k menší osadě a je tu tekoucí voda, takže doplňuju. 

Pak stoupám souvisle dál až do sedla Col de Torrent (2916 m). Jsem tu ve 12:53 a už mám za sebou 1500 výškových m. 

Je tu krásně a výhled dole na jezero a přehradu je super. Dávám pauzu. 

Pak začínám sestup k přehradě. Když jsem asi 150 m nad přehradou, tak uhýbám doprava. Potřebuju se dostat až na konec přehrady, kde je parkoviště a začíná odtud stezka k chatě. Myslel jsem, že půjdu cestou úplně dole u přehrady, ale ukazuje se, že nejvýznamnější stezka vede výš ve svahu. Kontroluju mapu a bude mě to stát 200 m stoupání místo 100 m, kdybych šel tou spodní cestou. Tak to beru. A skutečně to stojí za to. Je to hezká stezka. 

Ve 14:54 se dostanu to nejvyššího bodu a teď musím sestoupat 250 m dolů k parkovišti. Je tu zatím nejlepší pohled na ledovec, který napájí přehradu. 

Dole u parkoviště jsem někdy před čtvrtou. Vystoupám kousek a dávám pauzu. Zbývá mi už jen 350 m stoupání. Ale je to dnes trochu trápení. 

Posilněn pokračuju. Stoupám a stoupám, až jsem v 17:04 u chaty (2825 m). Kouří se z komína! V chatě je skupina 4 britských horolezců. Venku před chatou sedí ještě jedna dvojice, ale ti půjdou za chvíli dolů. 

Ukazuje se, že tu není voda. Naštěstí je před chatou trochu sněhu a Mike, vedoucí skupiny, roztápí sníh na kamnech. A prý si můžu vzít kolik chci, žádný problém. Super, to je moje záchrana! Samozřejmě kdybych tu byl sám, tak bych si ho taky dokázal roztopit. Ale je fajn, že to nemusím řešit. 

Je tu krásně, sluníčko pořád hezky hřeje. Trochu si venku čtu a pak sleduju, jak si skupina nacvičuje záchranu při pádu do trhliny. Ají jsem se něco přiučil. 

Pak si jdeme připravit jídlo a jíme venku. Všichni mají dehydrovaná jídla. Já mám pečivo a sýr a klobásu – taky si pochutnám. 

Pak sedíme a kecáme venku. Jako kulisu máme výhled na ledovec. Je to fakt bomba. Mezi 7 a 7:30 slunko zaleze za horu a okamžitě padá teplota. Ještě chvíli vydržíme, hlavně díky tomu, že jsme se všichni nějak spontánně začli protahovat (nevím, kdo to začal) a pak jdem dovnitř. 

Briti se chystají na ranní výstup na horu – budou startovat asi ve 4. Naštěstí mám svůj pokoj jen pro sebe. Pomalu se ukládám do postele a píšu blog za dva dny. Teď je 21:02 a mám hotovo! Ještě musím ven na záchod a pak si budu číst, nebo kouknu na další díl Sex Education. 

21 km, stoupání 2226 m. Celkem 136 km.