CWT: den 3 – Cluanie – Morvich
Středa 28. září 2022
Koukám na hodinky. Prve je 6:30. Můžu ještě spát. Pak je 7. Jenže prší. Asi není kam spěchat, vyčkávám. Vstávám až před osmou. Balím a v 8:25 vyrážím. Jdu do kavárny naproti hotelu. Dávám si nějaké sladké pečivo a čaj. A s sebou tuňákovou bagetu.
V 9:10 pokračuju dál. Prve mě čekají 2 km po silnici. Dokonce místy svítí slunko, no ne! Pak odbočuju prudce do kopce a hned dávám pauzu na šutru. Ozval se mi totiž někdo na inzerát, co mám už pár měsíců na fb, tak domlouvám s tatínkem, aby to vyřešil.
Pak pokračuju dál. Prve je to polňačka, to se celkem dá. Ale pak je z toho cestička a je to pěkně podmáčené. Už se s tím smiřuju, že toto bude standard. Naštěstí jsem si dnes obul (poprvé) nepromokavé ponožky a zdá se, že budou fungovat dobře.
Jak už to bývá, vylezu do sedla a pak zase klesám do údolí. Tentokrát je to Glen Affric, celkem známé údolí, kterým vede Affric Trail.
Sejdu až dolů k řece, přejdu most a jsem u chaty. Je to hostel patřící do místní sítě hostelů. Ale je zavřeno. Aspoň je tu lavička, tak dávám pauzu na jídlo. Je 12:30 a mám za sebou pouze 12 km.
Pauza se trochu protáhla, použil jsem i splachovací záchod, který nebyl zamčený.
Znovu vyrážím ve 13:25. Prve jsem zamýšlel, že bych zkusil dnes dojít až do jedné bothy. Jenže to by bylo celkem tak 33 km a to už dnes není reálné. Takže místo odbočky doprava, kterou bych vynechal Morvich, se rozhoduju pokračovat rovně údolím až do Morvichu. Třeba se mi poštěstí sehnat hostel (nepoštěstí).
Od začátku jdu po polňačce, což je trochu výhoda oproti cestičce, ale ne o moc – i tak jsou tu podmáčená místa. Daří se mi jít kolem 4 km/h. Do Morvichu je to 15 km.
Po 3 km dojdu k bothy. Vypadá hezky. Škoda, že je příliš brzo to pro dnešek zabalit, jinak bych tu i zůstal. V knize se dočtu, že tudy dnes procházeli 3 Češi.
Dávám jen krátkou pauzu a pokračuju dál. Pohledy jsou čím dál víc bomba. Je to opravdu dechberoucí. To by byla škoda, kdybych toto minul. Určitě zatím nejhezčí místo. Navíc je dnes tepleji a míň prší. Hned mám z toho všeho lepší pocit.
Pak klesnu o 100 nebo 200 m níž a jsem dole u nějaké chaty. Odtud už povede celkem pohodlná polňačka, až je to trochu nuda. Kousek přede mnou nahání borci s autama ovce.
Když jsem skoro v cíli, tak potkám pár, co šel celý Affric Trail, šli 4 dny od Loch Ness.
Dojdu k prvním domům a pak ke kempu. Chvíli váhám, jestli nezkusit nějaké b&b poblíž. Do jednoho se dovolám, ale jsou zavření. Do druhého se nedovolám. Tak je rozhodnuto.
Jdu na recepci. Kemp bude stát 14 liber, beru. A mají i game room, kde se dá sedět s vegetovat a je tu teplo! A taky místnost na sušení! No super!
Prve dám něco nabíjet a dosušit aspoň trochu stan – je mokrý od rána. Pak jdu postavit stan, sprcha, přeprat oblečení, jídlo. A pak dlouho píšu včerejší a dnešní blog. Teď je 21:28 a konečně jsem hotov! Asi si ještě budu chvíli číst a půjdu spát.
29 km, stoupání 623 m. Celkem 111 km.