Sobota 9. prosince 2017

Vstal jsem v 6:15. Vyrazil jsem v 7:35. Mohlo to být i lepší, ale docela to jde.

Je pod mrakem. Na začátek tu máme 5 km po asfaltce převážně z kopce.

Pak dojdu na křižovatku s hlavní silnicí. Jen ji přejdu a pokračuju po další menší asfaltce. Tak se pomalu mění v polňačku, až je z toho cestička stoupající vzhůru.

Přede mnou je pár set metrů stoupání na Mt. Kaukau. Šíleně fučí. Občas skoro nejde jít. Otevírá se pohled na Wellington a sousedící moře.

Další cíl je Botanická zahrada ve Wellingtonu. Ale nějak ne a ne se tam dostat. Cesta je furt různě nahoru a dolů.

V zahradě si dávám konečně obědovou pauzu – je poledne a mám za sebou 20 km. Pak je to ještě pár km dolů do centra a po nábřeží. Odbočuju k hostelu – je jen pár set metrů mimo stezku. Ubytovávám se shledávám se se svojí taškou.

Mám tedy za sebou dnes 26 km a zbývá mi ještě asi 12 km přes takové městské parky a kopečky až úplně na jih, kde stezka končí – dál pokračuje na jižním ostrově.

Takže se převléknu do druhých trenek a jdu si ten zbytek zaběhnout. Bylo to hezké, akorát teda některý úseky byly brutálně strmý, že jsem je raději šel.

Konečně jsem na jižním cípu ostrova.

V obchůdku kupuju plechovku koly a autobusem se vydávám zpět k hostelu.

Dávám sprchu, přepírám věci a vařím zbylé tortellini. Pak se pustím do studia toho, co mě čeká na jižním ostrově. Nebude to lehké. Na prvních asi 16 dní musím nakoupit jídlo předem a poslat balíčky na 4 různá místa. Teprve pak narazím zase na nějaký obchod. Strávil jsem nad tím asi 2 hodiny a výsledkem je, že mám napsané, kolik dní jídla musím poslat na které místo. Zítra nakoupím a v pondeli ráno pošlu.

Jdu spát o půl 10. Venku pořád šíleně fouká. Nemůžu zaspat, jak jsem nervózní z toho zásobování jídlem.