Den čtvrtý

Je sice neděle dopoledne, ale píšu o včerejšku, takže tak. Jestli budou všechny víkendy takhle pohodové, tak se máme na co těšit.

Ve 13 hodin jsme měli mít sraz před bytem Giacoma a pak byla v plánu procházka k jezeru. Ráno mi ale napsal Giacomo na skype, že jestli chci ochutnat jeho italskou kávu (Lavazza), tak mám přijít ve 12:50. Byla opravdu dobrá. Pak přišlo několik dalších lidí a vydali jsme se k jezeru. Nebyli jsme ale všichni z předchozího dne (kde jsme se domluvili), protože někteří ještě spali. Od jezera jsme se vrátili asi ve 4 a rozhodli jsme se, že se společně najíme, tentokrát u Kasii. Každý něco donesl a všichni jsme si pochutnali. Já jsem vzal obě svoje pizzy, takže dneska nemám co jíst, ale to není problém, protože dneska pořádá Giacomo další party a určitě udělá nějaký těstoviny. Tady jsou fotky:

Warmup party

Na šestou jsme všichni jeli do města na předvoj večerní párty. Dorazili jsme do baru Praha, kde už bylo tak možná 20 dalších mezinárodních studentů. Točí tam české pivo, jak můžete vidět na fotkách. Pivo stálo €4,90, celkem dost. Seděl jsem tak trochu bokem, protože jinde nebylo místo, bavil jsem se s Mariem z Mexika a najednou se s námi začal bavit jeden starší manželský pár z Tampere. Ptali se, co tam slavíme. Tak jsme se dali do řeči. Byli milí, říkali, že jsme tu opravdu vítaní. Mario, jedna z tutorek, nás potom začala nahánět, že se jde o dům dál.

Druhý podnik byl bar Passion. Dost se mi to tam líbilo a navíc pivo stálo „jen“ €2,50, takže věřím, že se tam ještě někdy vrátíme.

Pak jsme šli do nějaké irské hospody, točili tam Guiness, ale nedal jsem si nic. Seděli jsme u jednoho baru a tak nějak tam nikdo nebyl (žádná obsluha), tak jsem byl bez ničeho. Byl tam ale počítač přímo přede mnou, a jelikož jsem těsně před odchodem do města dal na internet fotky z odpoledne, tak jsem je hned lidem mohl ukázat. Ach ta moderní technika 🙂 Pro úplnost, pivo stálo asi €5.

Poslední zastávkou před Yo-Talo Party byla jedna hospůdka na hlavní ulici. Kupodivu tam bylo úplně prázdno, tedy dokud jsme nepřišli my, bylo nás opravdu hodně. Pivo Karjala stálo €3,90.

Yo-Talo Party

Asi kolem 10. hodiny večerní jsme dorazili na místo určení. Yo-Talo je více méně studentský klub. Zezačátku tam moc lidí nebylo, ale to je normální. Čím později bylo, tím více lidí přicházelo. Chvíli jsem se tam bavil s jedním Němcem a zjistil jsem, že se rok učil v Praze česky a v Tampere byl jen teď na svátky za svojí holkou, kterou je shodou okolností Maria, tutorka, která nás celý večer vedla. I ona trochu umí česky a oba milou Česko. No není to super příběh? 🙂 Taky jsem potkal další Češku. Je to někdy legrace, když se člověk s někým seznámí, mluví spolu anglicky a najednou zjistí, že jsou oba Češi. A ještě něco, Jamie z USA miluje Lost (Ztraceni) stejně jako já, takže až budou k dispozici nové díly (někdy v únoru), tak se budeme spolu určitě dívat. Všechny fotky z párty zde:

To je vše, dovidenia.

Den třetí

Dneska toho moc nenapíšu, protože se toho moc nestalo. Teda pokud chci mluvit konkrétně o dnešku… Dokonce ani žádné fotky jsem nevyfotil, ale třeba večer, protože snad konečně bude nějaká akce (jestli ne dneska, tak zítra rozhodně, protože zítra je akce pořádaná studentskou organizací).

Ráno se mi nechtělo vstávat, takže jsem šel do školy až asi na desátou, právě včas, protože jsem si hned mohl vyzvednout svůj počítačový účet – celkem důležitá věc. Pak byly nějaké (pro mě) nezajímavé prezentace, oběd (opět mi chutnalo!), pár dalších prezentací a nakonec si nás měli rozebrat lidé z jednotlivých oddělení a ukázat nám příslušné prostory univerzity. Hádejte, kolik lidí bylo v mojí skupině. Měli jsme být 3, ale ostatní asi zatím nedorazili, takže jsem byl sám.

Studium

Moje oddělení je Department of Computer Sciences, ale pravděpodobně si tam zapíšu jen pár předmětů. Několik předmětů budu mít na Hypermedia Laboratory, což je nezávislé oddělení univerzity. Příští týden si napíšu jednu zkoušku ze základů tvorby webů a za to hned dostanu 4 kredity, takže paráda 🙂 Další 2 kredity budu mít za Orientation Course – ty prezentace, na které jsem chodil tento týden. Pak budu mít 2 + 2 kredity za studium Finštiny – Survival Course a Follow-Up Course. To už je do začátku 10 jistých. Potřebuju ještě aspoň 5, ale to už nebude problém. Vypadá to, že budu mít spoustu času, tak snad vyjde i nějaká ta brigáda, protože pořád jen utrácet se nedá (už aby přišla na účet aspoň ta prosincová výplata).

Další věc je, že nám konečně začaly fungovat telefony, paráda. Ještě se musím zaregistrovat na webu a dostanu 50% slevu na volání. Nevím, jak je to časově omezené, ale každopádně je to dobré. Náš operátor se jmenuje DNA, jen pro informaci.

Pořád ještě je tu dost lidí, které neznám, ale to se snad časem změní. A co ještě napsat? Nějaký tip? Ne? Tak snad zas někdy…

Den druhý

Dnešní den byl mnohem pohodovější než ten včerejší. V 9:15 jsem byl ve škole, pak jsme si poslechli pár prezentací různých organizací při univerzitě, pak byl dobrý oběd, pár dalších prezentací a poté jsme jeli autobusem (vlastně dvěma) na okružní jízdu městem. Bohužel z této akce nemám skoro žádné fotky, protože bylo dost škaredě a navíc přes špinavá okna toho moc nebylo vidět. Ale aspoň nějaké fotky jsem přidal sem:

A co bylo dál? Asi o půl 4. nás vyhodili v centru a šli jsme něco nakupovat – každý potřeboval něco, takže nám to nakonec zabralo asi 2 a půl hodiny. Poslední zastávka byla Lidl. V Brně je máme samozřejmě taky, ale nikdy jsem tam nenakupoval, nemám ty obchody rád. Ale tady jsou prostě ceny trošku jiné, takže si to člověk rozmyslí…

Studenti

Často tu mluvím v 1. osobě množného čísla, ale ještě jsem se nezmínil, o kom to vlastně mluvím, takže se pokusím vám říct, s kým trávím zatím nejvíc času. Moji tutoři jsou Riki a Kimmo, ti s námi chodí často. Pak je tu Xanthoula z Řecka, Katelyn ze Západní Virginie (USA), Giacomo z Říma, Eva a ještě jedna holka z Rakouska, Carlo a další borec z Itálie, jedna holka z Jižní Korei, jeden Mexikánec, dneska s námi ještě chvíli šla Katie z Tennesse (USA) a to by asi bylo všechno. Pak je tu samozřejmě spousta dalších lidí a není problém se s kýmkoli seznámit, proto tu taky jsme, že? Nebo vlastně pardon, jsme tu kvůli studiu 😉 Včera jsem potkal dva Čechy – Petra a Pavla. Jeden je z Jablonce a jeden z Hradce Králové. Tihle dva sem jeli autem a navíc jen jeden z nich má řidičák, blázni! Dneska jsem potkal dalšího Čecha, ale o moc víc jich tu už asi nebude. Dál znám taky nějaký Poláky a někoho z Ukrajiny a z Lotyšska. Každopádně tu všichni teprv začínáme, tak uvidíme.

A jedna perlička na závěr. Jak můžete vidět na fotkách, byl jsem se dneska podívat do jednoho obchodu Apple. Přišel jsem tam a zeptal jsem se mladého borce za pultem, jestli si můžu vyfotit pár obrázků. Říkal, že se musí zeptat šéfa, tak jsem mu hned řekl, že jsem z České republiky a že jsem fanoušek. A víte, co on na to? Že v Brně studoval 4 měsíce na VUT! No není ten svět malý? Říkal, že je tu v Tampere víc takových lidí, tak jsme si vyměnili Skype ID a možná někdy někam zajdem.

První den je za mnou

Konečně se mi podařilo rozjet na pokoji internet, tak se pokusím shrnout, co se od minulého článku stihlo udát.

Let

Je to až neuvěřitelné, ale všechno proběhlo naprosto bez problému. Můj kufr vážil nakonec 27 místo povolených 20 kg. Při odbavení jsem měl na výběr mezi ženskou a chlapem. Vybral jsem si ženskou a dobře jsem udělal, neřekla ani slovo 🙂 Jediné místo, kde jsem musel asi 10 minut čekat, bylo u detektorů. V Praze na letišti jsem byl dost brzo, takže jsem měl pak ještě skoro 2 hodiny času. Pak jsme autobusem odjeli k letadélku společnosti SAS a odletěli do Kodaně, kde jsem měl čas další 3 hodiny. Po cestě k letadlu jsem koukal, kolik letadel SAS je všude kolem – je to jejich hlavní dopravní uzel. V prvním letu bylo letadlo skoro plné, zatímco na cestě z Kodaně do Tampere nás bylo na palubě tak 15-20 ze 70 míst. Během letu bych uvítal nějakou stravu a menší hluk, ale jinak to bylo v pohodě.

První okamžiky v Tampere

Po příletu na letiště (23:20 místního času) už nebyly v provozu autobusové linky, takže jsem nasedl do letištního taxi a vydal se na vlakové nádraží. Cesta mě stála €12, což je ve srovnání s normálním taxi přijatelná cena. Na nádraží jsem se potkal s mým tutorem Rikim, ten mi předal klíč od pokoje, řekl pár důležitých informací a posadil na poslední autobus směrem na Kaukajärvi, kde bydlím. Na zastávce mě čekal jeden Polák, který bydlí na stejné adrese, ale v jiném bloku. Ten mě zavedl do mého bytu a pokoje. Jaké ale bylo moje i jeho překvapení, když jsme uviděli, že mi na posteli chybí matrace!! Naštěstí měl zrovna dvě, tak mi jednu půjčil. (Ne, nebyla to ta moje.) Vybalil jsem nejnutnější věci a šel spát.

První celý den

Za první den počítám dnešek. Stalo se toho celkem dost. Asi na desátou hodinu jsem jel na univerzitu, kde mě čekal Riki. Má na starosti víc lidí a další se připojili, takže jsem se hned seznámil s asi 10 lidma. Bylo to jak s Forrestem Gumpem – prve nás bylo pár, ale během dne se k naší skupině přidávali další a další. Na konci nás bylo asi 15, takže má Forrest ještě pořád nějak náskoký 😉 Během dne jsem stihl vyplnit papíry k registraci a zaregistrovat se na univerzitě, zaplatit poplatek studentské organizaci, založit účet, koupit Finskou SIM, koupit měsíční šalinkartu, odevzdat žádost o počítačový účet a dozvědět se spoustu nových informací. Taky jsem byl na pár přednáškách – většinou prezentace o Finsku, Tampere a různých organizacích při univerzitě. Jo a taky jsem si zařídil internet na mém pokoji. To je asi tak vše, hmm, zas tak moc toho není, že? Ale unavenej jsem celkem dost…

Zítra mě čeká další perný den, ale asi už ne tolik. Krom jiného se zítra zúčastním prohlídky města autobusem, na to se celkem těším. Pokud budete mít nějaké otázky, tak neváhejte a zeptejte se v komentářích, je to jednoduché.

Tady jsou odkazy na první fotky:

Kdybyste mi náhodou chtěli něco poslat, tak moje adresa je:

Martin Malina
Keskisenkatu 6 F 35
33710 Tampere
Finland

A moje finské telefonní číslo, na kterém teď budu, je:

+358 449 408 388

Tak se mějte všichni skvěle a já… no však víte 🙂

Aktualizace: Ještě bych chtěl dodat pár dalších informací a poznatků:

Počasí

Zatím tu je kolem nuly, žádný sníh, nic moc. Můj tutor Kimmo říkal, že snad ještě nepamatuje, že by na Vánoce nebyl sníh – letos poprvé.

Bydlení

Z bydlení jsem na první pohled moc dobrý pocit neměl, asi jsem čekal, že to bude lepší. Ne, že by byl v něčem problém, ale prostě to všechno nevypadá nějak moc vábně. Ale je to v pohodě, na to si hned zvyknu 🙂 A člověk si nemůže vybírat, prostě mi přidělili místo a hotovo. Výhoda je, že mám asi to nejlevnější, co existuje – €160 za měsíc se vším všudy. Když jsem přijel, tak jsem tu byl sám, ale byly tu nějaké boty, což napovídalo, že se asi brzy někdo objeví. A taky že jo – dneska večer přijel můj první spolubydlící – je to Angličan Christopher a žije ve Finsku už 5 let. Vypadá v pohodě, tak snad i bude. Říkal, že mu nevadí, když budu používat jeho nádobí, pokud zajistím, aby bylo vždycky umyté, když ho bude potřebovat. Tak snad to nějak půjde.

Cesta do Finska za dveřmi

Tak, a je to tu. Zítra se vydávám na dlouhou cestu.
Jak většina víte, mám před sebou půlroční studijní pobyt v Tampere. V současné době mi dělají největší vrásky možné komplikace na letišti – povolená hmotnost příručního zavazadla je 8 kg a u kufru je to 20 kg. Moje zavazadla váží 11, resp. 25 kg. Tak jsem zvědav…

Pár informací: V 10 hodin jedu se Student Agency na Ruzyni, kam bych měl dojet ve 13:30. V 15:55 mi letí letadlo do Kodaně, kde se 3 hodiny zdržím a poté nasednu do letadla do Tampere. Tam dorazím ve 23:10. Pak bych se měl dopravit do centra města, kde si převezmu klíče od bytu, a pak už rychle do mého dočasného domova a spát. Doufám, že to všechno vyjde bez komplikací.

Jo a abych nezapomněl: Na tomto blogu se bych se s vámi všemi chtěl sdílet se svými zážitky a pocity z mého pobytu ve Finsku. Jak dlouho mi to vydrží a jak často sem budu přispívat, to netuším, ale budu se snažit! Vaše případné připomínky a podněty vítám – můžete využít například komentáře ke článkům.