NZ: Den 56 – Big Hellfire Hut – Masons Bay Hut

NZ: Den 56 – Big Hellfire Hut – Masons Bay Hut

Neděle 28. ledna 2018
Dnes opět nikam nespěchám. Když je ráno světlo, tak kouknu ven a vypadá to, že se od včerejška nic nezměnilo a pořád poprchává a není nic vidět. Tak zůstanu v posteli a vstanu až v 7:30. Mohl bych vyrazit například v 9.
V 9 to vypadá pořád na déšť, to není nic pro mě. Později zjistím, že asi už neprší, že to jen ze stromů padají kapky. Všude je mlha a vlhkost je stoprocentní. Rozhodnu se teda vyrazit.
Vyrážím v 10:40. Prve musím vystoupat z 200 až do 400 a pak postupně až dolů na pláž. To zabere asi 2 hodiny. Všechno je mokrý a k tomu ty kapky ze stromů a spousta bahna. Na pláži je to ale fajn, aspoň na mě nic nepadá.
Konečně je to tady! Bahno, které je na Stewart Island pověstné!
Pak je tu asi 2kilometrová spojka na další pláž, ale musím prve vylézt až do výšky asi 250 m nad mořem! No toto! A pak hned zas dolů.
Konečně jsem na pláži v Masons Bay. Teď už jen 4-5 km po pláži a pak asi 1,5 km do vnitrozemí k chatě. Jsem zvědav, kolik tam bude lidí. Když se blížím k odbočce z pláže, tak vidím, že na pláži postává pár lidí. Po cestě k chatě potkávám další 2. Prý jdou na pláž čekat na letadlo, který je má vyzvednout. Aha, tak to pak jo. Později se dozvím, že je mělo vyzvednout už včera, ale kvůli špatnému počasí se to nepovedlo. A někteří neměli vůbec nic na spaní, protože to měli jen jako denní výlet. Sranda.
Na chatě jsou muž a žena, co přišli z Freshwater (asi 3 hodiny). A pak belgický pár, co přišli od Doughboy Hut z jihu, takže potkali Luka – ten tam dnes šel. A já jsem tam původně měl dojít dneska taky, ale nakonec jsem kvůli počasí vyměkl. A pak je tu ještě jeden pár, co přišel od Freshwater a zítra jde k Doughboy – já tam jdu asi taky. Takže to nebudu mít jen pro sebe, škoda. Mimochodem, ten belgický pár potkal na lodi Davida a Lauren.
Přes den mi venku byla skoro zima, jak bylo pořád mokro. Ale tady u chaty je najednou teplo. Tak se rozhoduju jít zpět na pláž se vykoupat. Jdu bos jen v kraťasech. Tam běžím, takže su tam raz dva. Na pláži ještě pořád čeká ta skupinka na letadlo. Voda je hrozně mělká a do větší hloubky se moc nedá dostat, protože mě tam nepustí vlny. Ale nevadí, i tak je to dobrý. A voda je teplá.
Zpátky na chatě vařím, bavím se s lidma, čtu si. A teď píšu blog a je 19:15. Asi si ještě budu číst. Ale chce se mi spát. Že bych ještě furt měl deficit?
17 km, stoupání 651 m. Celkem 1759 km. 

Napsat komentář