Te Araroa: Den 26 – Methven – Glenrock Stream – Manuka Hut

Te Araroa: Den 26 – Methven – Glenrock Stream – Manuka Hut

Pátek 29. prosince 2017
Vstávám v 6:45. Na 8 hod máme domluvený odvoz na jižní stranu řeky Rakaia, kde pokračuje naše stezka. Každý platíme 28 NZD, což není málo, ale asi to stojí za to. Jinak by bylo dost komplikované tam ráno dostopovat, navíc když je nás 5.
Veze nás Richard. Mimojiné je to řidič školního autobusu, který jezdí pro jedno dítě až ještě o kus dál, než potřebujeme. Takže normálně bere lidi na začátek stezky a po cestě zpět veze děti. Ale teď jsou prázdniny, takže veze jen nás – Davida, Lauren, Francis, Adriana a mě.
Na startu jsme těsně po deváté. Zapíšeme se Richardovi do deníčku, rozloučíme se a můžeme vyrazit. Ani jsem se tentokrát předem nedíval, ale ukazuje se, že nás na začátek čeká hezkých 500 m stoupání. Byla to hezká stezka, líbilo se nám to. A otevíraly se nám hezké výhledy na řeku Rakaia a za ní vysoké hory.
Za sedlem jsme sešli trochu dolů k první chatě ve tvaru A. Je to malá chatka, ale dokonce má postele a vypadá útulně. Bylo to sem 9,5 km.
Dále nás čeká 6,5 km k další chatě. Je to mírně nahoru a dolů. Jde to rychle. Jsme tam kolem jedné, dáváme obědovou pauzu. Dávám si Camembert s rajčaty a chlebem. A Colu. A banán.
A teď to přijde. 17 km k další chatě. Dalších 700 m stoupání, ale vypadá to, že to bude pozvolné a docela příjemné. Chyba lávky! Začalo to tím, že jsme šli 100-200 m blbě, jiným údolím. Vrátili jsme se a nastoupili do správného řečiště. Byla to docela malá říčka a naším údělem bylo jít v podstatě přímo tou řekou. Hlavně protože všechno kolem bylo buď zarostlé pichlavým bodláčím, anebo to byly strmé svahy. Myslel jsem, že to bude jen kousek, podle mapy to tak vypadalo. Bylo to asi 4-5 km.
Mokro v botách by mi ani tak nevadilo, ale v tom prudkém potoce se člověk nevyhne kamínkům v botách. Nabírají se docela rychle. A tyto kamínky pak ničí vnitřek boty a ponožky. A oba moje páry ponožek už mají díry. Zkusím to ještě zašít, ale nějak na to teď nebyl čas. A asi to stejně nepomůže na dlouho. A nové ponožky zřejmě seženu až ve Wanace, kde na mě navíc čekají dva další páry ponožek. Je to asi 300 km, takže tak 10 dní. Uvidíme, snad to nějak vydrží. Bude záležet na terénu další dny.
Původně jsem na tomto úseku začal s D+L a Francis (Adrian už je někde vzadu). Ale pak mi utekli, protože jsem prve šel blbě do svahu napravo, kde jsem myslel, že se má jít. A o kus později jsem zkoušel si nadejít svahem vlevo, že bych se vyhl řece. Prve to vypadalo slibně, byla tam i jakási cestička, ale ta se pak začala ztrácet a bylo jasné, že to nikam nevede.
Vrátit se dolů k řece kvůli vegetaci nešlo. Takže jsem se musel vrátit stejnou cestou, jako jsem přišel. Pak jsem ještě jednou udělal menší chybu, když jsem chtěl jít kousek přes pevninu vpravo, i tady jsem se musel vrátit. A pak jsem měl vynucenou pauzu na záchod. Ukázalo se, že 0,5 kg jogurtu a všechno ostatní, co jsem ráno snědl, bylo na mě přece jen trochu příliš.
No takže výsledkem toho všeho bylo, ale ostatní získali velký náskok a dlouho jsem je neviděl. Až když cesta začala víc stoupat a už nebyl problém s potokem, tak jsem po chvíli viděl o kus před sebou Francis. Terén tu byl určitě lepší než ten potok, ale taky nic extra. Byly to drny, některé pichlavé, občas trochu bažinka.
Těsně před sedlem doháním Francis a nahoře čekají D+L. Hurá! Nadšení mě trochu přešlo, když se ukázalo, že to zdaleka nebude jen z kopce. Ještě to bylo dost hore dole.
Tato tráva je ostrá jako břitva
A toto je bodláčí, co nám taky dost ztěžovalo průchod
A stále drny, ale docela to šlo. A pak konečně definitivně dolů. Až k prvnímu rozcestí. To bylo asi 33 km. Pak asi kilometr k dalšímu rozcestí. A pak ještě asi 6 km k naší cílové chaty. Tento závěrečný úsek byl v podstatě rovina. K chatě Manuka jsme došli krátce po sedmé.
Chata je úplně plná. Stavíme stany a rychle vaříme večeři. Pak chvilku kecáme s ostatnima a po deváté jdeme do stanů. Teď je 21:44 a rád bych se uložil ke spánku, ale lidi se před chatou pořád dost hlasitě baví.
Byl to dneska opět docela náročný den. A zitra to nebude o nic lepší. Prve asi 33 km k řece. Pak prebrodit obří řeku, snad to půjde. Celkem je to asi 7 km vzdušnou čarou až ke stezce na druhé straně. A pak ještě 10 km k první chatě. Takže budem vstávat hodně brzo.
40 km, stoupání 1760 m. Celkem 809 km. 

Napsat komentář