Te Araroa: Den 25 – Harper Village Campsite – Lake Coleridge Power Station – Methven

Čtvrtek 28. prosince 2017

Noc je chladná, velmi chladná. Zatím nejchladnější, co jsem tu zažil. Tipuju tak 5-7 stupňů. V 5:50 vstávám, nedá se nic dělat. Snažím se co nejvíc věcí udělat uvnitř stanu. Luke to dělá podobně. 
Asi o půl 7. vylézám ven a Luke taky. Když v 7:10 vyrážíme, tak si všimneme nového stanu v kempu, který tam večer nebyl. Není to Francis? Později se dozvíme, že je to ona, přišla do kempu asi v 9:30 večer. 
Čeká nás 22 km po silnici, žádná hitparáda. Navíc je pěkná kosa, po chvíli navlíkám bundu a rukavice. Ale jde nám to rychle, jdeme asi 5,5 km/h. Když máme za sebou 15,5 km, dáváme první pauzu a hned skoro obědovou, hurá. A vlastně je to dnes i poslední pauza. Čeká nás dnes asi 30 km, takže jsme v půlce. 
Dalších 7 km po silnici už uběhne o trochu rychleji, ale stejně je to trochu opruz. Po cestě potkáme NOBO hikerku – je to Asiatka s britským akcentem. Dozvídáme se, že přebrodila řeku Rangitata, to je dobrá zpráva – to nás čeká za pár dní. 
Po 22,5 km dojdeme na místo, kde sejdeme ze silnice na stezku, která má 3,5 km. Je to po soukromém pozemku a prý máme rozhodně postupovat pouze po stezce. Je to vtipný. Prve to vede po polňačce, aby to pak z ní na chvíli uhnulo na pár set metrů do bažin a pak zase zpět. A pak ještě jednou. Přemýšlím, jak to asi majitel pozemku zamýšlel: Ok, můžete mi tu chodit, ale leda za podmínky, že si promočíte boty. No ale na nás si jen tak nepřijdou. První úsek jsme zvládli suchou nohou a ten druhý, horší, jsme vynechali, protože nám to přišlo absurdní. 
Pak jsme se museli trochu prodírat vegetací na břehu jezera až jsme zase vylezli výš na polňačku a pak jsme byli zase na silnici. 
Teď už jen 3 km po silnici (štěrk), odtud vidíme dole řeku Rakaia. A na závěr 900 m po stezce až dolů skrz arboreto. 
Jsme dole u elektrárny. Tady musíme dočasně skončit. Řeka Rakaia totiž je příliš velká na brodění, takže teď budeme stopovat do města Methven, kde doplníme zásoby. Zitra se zase musíme dostat na místo, kde stezka pokračuje na druhém břehu. 
Vyrážíme kus dál po silnici, kde snad bude větší provoz. Ale než tam dojdeme, jede první auto. Stopujeme a ono zastaví! Pán s dcerou z Christchurch jeli rybařit k jezeru, ale nic nechytli. Dovezou nás až na křižovatku s velkou silnicí – jedou pak jinam, než chceme. Vzali nás asi 20 km. 
Na křižovatce znovu stopujeme. Je tu malý provoz. Ale opět máme celkem štěstí – za 15 min nám zastaví borec ve starém autě ze sedmdesátých let. Doveze nás až před samošku v Methvenu. 
Luke jde hned nakupovat a pak asi někam stopovat. Já jdu do hostelu, co je hned tu naproti. Jsou tam už David a Lauren i Francis – ta ušla ráno z kempu asi jen 10 km a někdo ji vzal autem až sem. A taky je tu Polák Adrian – ten byl už dlouho kus před náma. 
Jsou teprv 3 odpoledne, ale jako obvykle se skoro nezastavím až do večera. Chtělo by to den volna, ale nedá se nic dělat!
Jo a na večeři jsem si uvařil steak a štouchané brambory, mňam!
Je 21:45 a všichni tu sedíme a každý si vyřizuje svoje věci. Asi půjdu spát.
30 km, stoupání 431 m. Celkem 769 km.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *